Na této stránce najdete informace ke klíčovým právním aspektům a nejčastější otázky týkající se vašich práv, soudních řízení i toho, co od nich očekávat.
Uvažuji o odchodu z násilného vztahu
Uvažuji, že oznámím policii, co se stalo/Mou situaci již vyšetřuje policie
Potřebuji zajistit aktuální bezpečí pro sebe a své děti
Nejste si něčím jistí nebo potřebujete více informací? Ozvěte se nám, naše právničky jsou vám k dispozici.
Uvažuji o odchodu z násilného vztahu
Při odchodu z násilného vztahu bývá potřeba vyřešit otázku péče o společné děti. Pokud jste manželé, je hned po vyřešení péče o děti možné manželství také rozvést.
Řešení péče o děti záleží na tom, zda jsou rodiče schopni se dohodnout.
Pokud ano, je třeba sepsat dohodu o tom, jak chcete péči nastavit. Ta se pak dává soudu ke schválení. Uzavírání dohody s násilným partnerem však často nemusí být bezpečné a vhodné. Je nutné ho řádně promyslet.
Pokud dohoda možná není, je potřeba jít cestou sporu. Můžete sama zahájit soudní řízení o tom, kdo bude mít děti v péči, a navrhnout za sebe ideální nastavení. v takovém případě pak soud zjišťuje, v jakém režimu bude dítěti nejlépe.
Existuje řada nastavení péče o dítě. Soud může dítě svěřit do výlučné péče jednoho z rodičů a druhému rodiči nastavit pravidelný kontakt. Dále je možné režim nastavit na střídavou péči. Během té se v osobním pečování o dítě rodiče pravidelně střídají. Nakonec je také možnost takzvané společné péče, ve kterém je režim ponechán na rodičích, pokud se na tom dohodnou.
Soud v každém případě rozhodne rozsudkem, který je závazný a je možné ho vynucovat.
Kdyby se v budoucnu něco zásadně změnilo, je možné žádat soud o změnu rozsudku.
Rozhodování o péči může být náročné, zejména pokud je ve vztahu přítomné domácí násilí. Můžeme to probrat společně nebo doporučujeme spolupracovat s advokátkou/advokátem.
Rozvod může probíhat dvěma způsoby: dohodou, nebo takzvaným sporem. Před rozvodem musí existovat rozsudek o péči o děti.
V případě dohody musí manželství trvat minimálně rok a manželé už alespoň půl roku reálně nejsou partnery. Zároveň je potřeba vzájemný souhlas s rozvodem. Jedná se o rychlejší a šetrnější variantu, nicméně na základě naší zkušenosti v případech domácího násilí často nebývá možné se s násilným partnerem spravedlivě domluvit.
Spor tedy v případě domácího násilí bývá jedinou možnou cestou. Soudní řízení můžete zahájit vy sama svým vlastním návrhem. Nepotřebujete k tomu souhlas manžela. Soud pak zkoumá, proč vztah skončil a zda ho ještě nejde obnovit.
Možnosti rozvodu můžeme probrat společně nebo doporučujeme spolupracovat s advokátkou/advokátem.
Pokud nejste manželé a na nastavení péče o děti se dohodnete, nemusíte se obracet na soud. Můžete fungovat v takovém režimu, na kterém se shodnete.
Pokud se nedohodnete, bývá potřeba jít cestou soudního sporu. Můžete tak sama zahájit soudní řízení o tom, kdo bude mít děti v péči, a navrhnout podle vás ideální nastavení budoucí péče a výživného. v takovém případě pak soud zjišťuje, v jakém režimu bude dítěti nejlépe.
Existuje řada nastavení péče o dítě. Soud může dítě svěřit do výlučné péče jednoho z rodičů a druhému rodiči nastavit pravidelný kontakt. Dále je možné režim nastavit na střídavou péči. Během té se v osobním pečování o dítě rodiče pravidelně střídají. Nakonec je také možnost takzvané společné péče, ve kterém je režim ponechán na rodičích, pokud se na tom dohodnou.
Rozhodování o péči může být náročné, zejména pokud je ve vztahu přítomné domácí násilí. Můžeme to probrat společně nebo doporučujeme spolupracovat s advokátkou/advokátem.
Orgán sociálně-právní ochrany dětí (zkráceně OSPOD) hájí zájem dítěte. Rodiče s ním musí spolupracovat – vždy je vhodné s OSPODem komunikovat a informovat ho o plánovaných krocích. Pracovnice/pracovník OSPODu píše na základě svých zjištění zprávu pro soud, ke které soud přihlédne při řízení o péči. Pracovnice/pracovník OSPODu se také přímo účastní soudního jednání a může se k návrhům rodičů vyjadřovat.
Soudní řízení o nastavení péče o děti může trvat delší dobu. Někdy však může být potřeba, aby soud rozhodl rychleji, protože je situace naléhavá (například když otec vyhrožuje ublížením dítěti, zabraňuje vám dítě vidět nebo třeba neposílá žádné výživné).
Existuje proto nástroj, který se jmenuje předběžné opatření. Jde o rychlý návrh, o kterém soud rozhodne do sedmi dnů od podání. Může tak rychle přinést větší jistotu a předvídatelnost do vaší situace. Jedná se však pouze o dočasné řešení situace.
Předběžné opatření je vždy potřeba dobře zvážit a kvalitně odůvodnit. Proto na něm můžeme spolupracovat společně nebo doporučujeme využít služeb advokátky/advokáta.
Výživné je částka na potřeby a výdaje dítěte. Platí ji pravidelně rodič dítěte, který dítě nemá ve své péči. Pokud soud dítě svěří do střídavé péče rodičů, hradí si výživné oba rodiče navzájem. Vždy o něm rozhoduje soud.
Výše výživného závisí na potřebách dítěte (potraviny, hygiena, léky, školní potřeby, oblečení, zvláštní potřeby apod.) a na příjmu rodiče. Rodič musí výživné platit až do doby, kdy se dítě může živit samo.
Pokud by se potřeby a výdaje dítěte časem změnily, je možné podat návrh na změnu rozhodnutí soudu a žádat zvýšení výživného.
Cestu vedoucí z vaší obtížné situace hledáme postupně a s citem.
Uvažuji, že oznámím policii, co se stalo / Mou situaci již vyšetřuje policie
Domácí a sexuální násilí jsou trestnými činy. Každý, kdo se stane obětí těchto činů, má právo ho oznámit na policii. Není to však zpravidla jeho povinnost.
Policie a další orgány čin vyšetřují v takzvaném trestním řízení. Oběť v něm má zvláštní postavení a také svá práva.
Domácí a sexuální násilí můžete ohlásit policii takzvaným trestním oznámením. Tím dáte policii vědět, že se stalo něco, co by měla prošetřit.
Trestní oznámení doporučujeme podat písemně na vám nejbližší státní zastupitelství. Trestní oznámení můžeme sepsat společně.
Trestní řízení je postup, kdy policie, státní zástupce a soud zjišťují, jestli došlo ke spáchání trestného činu. Shromažďují důkazy, vyslýchají svědky. Jeho cílem je zjistit, zda se stal trestný čin, kdo ho případně spáchal a rozhodnout o trestu pro pachatele.
V první fázi po podání trestního oznámení policie zjišťuje a prověřuje, zda došlo ke spáchání trestného činu.
Pokud nashromáždí dost důkazů a ví, kdo je ze spáchání činu podezřelý, zahájí druhou fázi, ve které již případ intenzivně vyšetřuje. Pokud policie zde s jistotou vyhodnotí, že došlo k trestnému činu určitého pachatele, bude se poté v poslední fázi případem zabývat soud. Ten rozhoduje o tom, jestli je pachatel vinen a případně mu uloží trest.
Čím více důkazů policii poskytnete, tím vyšší bude šance na správné vyšetření činu. Shromažďování důkazů je hlavně úkolem policie.
Důkazem přitom může být cokoliv, například:
- fotografie zranění, zničených věcí
- SMS či jiná komunikace s pachatelem (např. kde vám vyhrožuje, přiznává se)
- oblečení, které jste měla v době spáchání trestného činu na sobě
- lékařské zprávy, zprávy od psychologa/psychiatra
- svědectví těch, kteří přímo trestný čin viděli/slyšeli, byli také přítomní (např. ve vedlejší místnosti)
- svědectví těch, kterým jste se svěřila
Ano. Avšak u každého trestného činu je stanoveno takzvané promlčení. Jde o dobu, která když uplyne, tak už pachatel nemůže být za trestný čin potrestán. Délka promlčení záleží na konkrétním trestném činu, který se stal. Jedná se však řádově o roky.
Pokud byste nevěděla, zda je trestný čin, který se vám stal, již promlčený, můžete se poradit s námi.
Obětí je každý, komu někdo ublížil na zdraví (psychickém i fyzickém) nebo mu způsobil škodu na majetku (např. rozbitý telefon, ukradený šperk). Oběť má ze zákona zvláštní postavení v trestním řízení a řadu speciálních práv.
Má právo na:
- zastoupení takzvaným zmocněncem. Tím je typicky advokátka/advokát, která/který provází oběť celým řízením. Může být u výslechů a hlídat, zda vše probíhá podle pravidel.
- odbornou sociální, právní a psychologickou pomoc ze strany odborných organizací, jakou jsme také my. Seznam těchto organizací najdete v Registru Ministerstva spravedlnosti.
- informace o svých právech i o průběhu trestního řízení. Policie i soud by s ní měly komunikovat srozumitelně tak, aby se v probíhajícím řízení mohla dobře orientovat.
- odškodnění toho, co pachatel způsobil. Může žádat odškodnění za škodu na majetku i za prožitou bolest a těžkosti.
- doprovod takzvaného důvěrníka k výslechům. Jde o osobu, která ji může podpořit, držet za ruku. Může to být třeba kamarádka nebo sociální pracovnice. Je však potřeba, aby v řízení zároveň nebyla svědkem.
- zabránění osobního kontaktu s pachatelem (zejména u soudu).
- ochranu soukromí. Příslušné orgány mohou zajistit, aby se osobní údaje oběti (např. adresa aktuálního bydliště) nedostaly k pachateli.
- prohlášenísit, jaký na ni měl trestný čin dopad, především v psychické, emoční, zdravotní, sociální nebo finanční oblasti. Může tak učinit kdykoliv během trestního řízení ústně nebo písemně.
- peněžitou pomoc. Za určitých podmínek může žádat o peněžní částku Ministerstvo spravedlnosti, aby mohla překonat náročnou situaci způsobenou trestným činem.
Pokud jste obětí trestného činu znásilnění nebo domácího násilí, jste považována za takzvanou zvlášť zranitelnou oběť. Zákon tak označuje některé oběti, které potřebují zvláštní práva a dostupnější pomoc v řízení. Patří sem také děti do 18 let.
Zvlášť zranitelná oběť má všechna práva oběti, a k tomu ještě navíc:
- právo na zastoupení advokátkou/advokátem zdarma. To je významné právo, jehož využití určitě doporučujeme. Mít po boku odbornou pomoc experta může přispět k tomu, aby trestní řízení bylo maximálně šetrné.
- právo na to, aby policie vedla každý výslech s ní citlivě.
Zákon stanoví přesné definice toho, co je trestné. Pachatel může být potrestán pouze v případě, kdy naplní všechny podmínky a aspekty trestného činu. To, jak se trestný čin jmenuje podle zákona, přitom může být odlišné od toho, co si představíme v neprávnickém jazyce.
Znásilnění
K znásilnění dojde, pokud pachatel někoho donutí k pohlavnímu styku, a to více možnými způsoby.
Tento trestný čin spáchá, když k tomu použije násilí. Pod tím si lze představit jakékoli použití síly, vyhrožování násilím, znemožnění oběti se bránit nebo když překoná odpor, který oběť klade.
Tento trestný čin spáchá také, když využije toho, že je oběť takzvaně bezbranná. To znamená, že se nemůže bránit (například protože spí, je opilá, nerozumí tomu, co se děje kvůli nízkému věku nebo zdravotnímu znevýhodnění).
Pohlavní styk přitom neznamená pouze orální, anální i vaginální styk a srovnatelné jednání. Do právní definice pojmu patří také jakýkoli kontakt s intimními částmi těla. Znásilněním je tedy například i osahávání rozkroku či prsou.
Sexuální nátlak
Když pachatel zneužije svůj vliv nebo postavení a donutí druhého k masturbaci, obnažování nebo podobnému sexualizovanému jednání, spáchá sexuální nátlak. Typicky půjde o zneužití autority a důvěry, kterou pachatel u oběti má (nadřízený, učitel, trenér, lékař).
U sexuálního nátlaku typicky nedochází k fyzickému kontaktu.
Donucení znamená podobně jako u znásilnění použití násilí nebo využití stavu bezbrannosti oběti, ve kterém se nemůže bránit.
Domácí násilí
Pokud někdo týrá někoho, s kým bydlí v jedné domácnosti, dopustí se domácího násilí (slovy zákona takzvaného týrání osoby žijící ve společném obydlí).
Týráním se myslí celá řada forem násilí: fyzické, psychické (např. ponižování, nadávání, vyhrožování), sexuální, ekonomické (např. zabraňování v přístupu k penězům) i sociální (znemožňování kontaktu s kamarády a rodinou).
Nebezpečné pronásledování
K nebezpečnému pronásledování, takzvanému stalkingu, dojde, když pachatel opakovaně narušuje soukromí oběti a oběť z něj má strach. Třeba ji pronásleduje na místa, kam chodí, čeká na ni před prací, velmi často ji kontaktuje, vyhrožuje, že jí nebo jejím blízkým ublíží.
Přestupek je čin, který je protiprávní, avšak méně závažný než trestný čin. Pokud podáte trestní oznámení a policie čin vyhodnotí jako přestupek, předá případ obecnímu úřadu.
Ohledně právních možností se můžete poradit s námi nebo doporučujeme kontaktovat advokátku/advokáta.
U některých přestupků po Vás bude úřad požadovat souhlas s jejich projednáním. Souvisí to s tím, pokud jste si s pachatelem blízcí (partneři, manželé).
Pokud souhlas dáte, bude se pokračovat v projednávání přestupku. Pokud souhlas nedáte, řízení se zastaví a úřad dále přestupek nebude řešit.
Souhlas stačí jednoduše sepsat a poté zaslat na úřad, který vás oslovil. s jeho přípravou vám můžeme pomoci.
I když nevíte, co přesně potřebujete, ale chtěli byste radu, zavolejte nebo napište. Vyslechneme vás a pomůžeme.
Potřebuji zajistit aktuální bezpečí pro sebe a své děti
Pokud se cítíte v ohrožení, můžete vždy volat policii (158).
Zároveň existují dvě možnosti, jak zajistit, aby násilný partner nějakou dobu nesměl být ve vašem domově a ani vás nemohl kontaktovat:
Vykázání
Můžete zavolat policii, která může zařídit, aby měl násilný partner na 10 dnů zakázáno vstoupit do společné domácnosti a kontaktovat vás. Říká se tomu vykázání.
Soudem nařízený zákaz
Můžete se obrátit na soud, který může rozhodnout o zákazu násilné osoby s vámi být doma a také v kontaktu.
Tohle jsou pak nejčastější otázky, které je nutné kolem vykázání či předběžného opatření řešit.
Vykázání je zákaz pro osobu, která je pro vás nebezpečná, kontaktovat vás a pobývat ve společné domácnosti. Trvá 10 dní.
Nezáleží přitom na tom, kde bydlíte (dům, byt, může to být ale i jakékoli jiné místo, kde spolu bydlíte, třeba chata nebo kolej), ani komu domácnost patří. Vykázání je i tak možné. Vaše bezpečí je vždy nejdůležitější.
Těmi, kterým hrozí nějaké nebezpečí, jste potom ze zákona vy a také všechny děti mladší 18 let, které s vámi bydlí.
Vykázaný musí:
- okamžitě opustit společnou domácnost a její okolí
- vydat policii všechny své klíče
- dodržet zákaz vás a také vaše děti kontaktovat
O vykázání nelze přímo požádat. Vždy o něm rozhoduje policie při ohlášení násilného chování nebo incidentu. Je to čistě její pravomoc. Musí mít důvodné podezření o tom, že hrozí nebezpečí.
Proto doporučujeme kdykoliv se budete cítit v ohrožení, volat linku 158.
- Ohlásíte násilí na tísňovou linku 158.
- Dorazí policie.
- Policista se zorientuje v situaci, bude se vás ptát na podrobnosti.
- Pokud policie uzná, že daný člověk je nebezpečný, oznámí vykázání.
- Policista vyhotoví úřední záznam o vykázání.
- Policista vás poučí o vašich dalších právech a možnostech jakožto oběti.
- Ten, kdo je vykázaný, si vezme osobní věci a opustí prostor.
- Desetidenní doba vykázání začíná běžet od následujícího dne.
- Policista má do tří dnů od vykázání zkontrolovat, jestli ho násilná osoba dodržuje.
- Brzy vás kontaktuje také intervenční centrum a nabídne vám podporu a asistenci.
Policie ČR dá o vykázání vědět takzvanému intervenčnímu centru. To je místo, kde pomáhají osobám ohroženým domácím násilím, zejména pokud u nich došlo k vykázání. To vás bude kontaktovat. Mohou vám nabídnout podporu nebo také právní pomoc. My například fungujeme jako intervenční centrum v Příbrami, Berouně a Benešově.
Trvání vykázání můžete o jeden měsíc prodloužit. Můžete podat návrh na soud, aby vydal takzvané předběžné opatření proti domácímu násilí. Soud o něm rozhodne rychle: do 48 hodin od momentu podání.
Pokud budete mít zájem o prodloužení ochrany, doporučujeme využít pomoci intervenčních center, která se na vykázání specializují. v Příbrami, Berouně a Benešově jsme to my.
Předběžným opatřením proti domácímu násilí soud rozhodne o tom, že jeden měsíc nesmí násilná osoba vstoupit do společné domácnosti ani vás nijak kontaktovat.
Tomuto opatření může i nemusí předcházet vykázání
Když uplyne měsíc, je možné žádat ještě o jedno prodloužení až na maximálních šest měsíců.
Požádat o něj můžete soud pomocí písemného návrhu. s psaním návrhu vám můžeme pomoci. Soud pak o vašem návrhu rozhodne rychle: do 48 hodin od chvíle, kdy podáte návrh.
Nejste si jistí? Vyslechneme vás a poradíme.
