Poslední dobou se ve veřejné debatě stále častěji objevuje pojem sexualizované násilí, aniž by byl podrobněji vysvětlen. Co si pod tímto pojmem představit? A jak se liší od sexuálního násilí? Tuto debatu jsme zároveň otevřeli i na Platformě, a proto objasnění pojmů sexuální, sexualizované a genderově podmíněné násilí přinášíme i sem.
Sexuální násilí chápeme jako velmi závažný společenský jev, který narušuje tělesnou a duševní integritu člověka. Jedná se o traumatický prožitek, který oběti úmyslně způsobil jiný člověk. Traumata spojená se sexuálním násilím jsou podle odborníků nejnáročnější z hlediska zpracování zážitku. Mají významné dopady – ať už psychické, fyzické či behaviorální. Při používání tohoto termínu akcentujeme průběh, újmu, dopady a proces zpracovávání traumatu.
Sexualizované násilí zneužívá sexuality a zranitelnosti v nejintimnější sféře života, ale jde v něm o moc a o ustavení či potvrzení mocenských vztahů, nikoliv o sex. Definuje ho snaha získat, zvýšit nebo potvrdit si svoji převahu nad druhým člověkem, případně „potrestání“ nebo ponížení oběti pomocí sexuality jako nástroje moci. Je to širší pojem, mnohem více se zde akcentuje motivace násilných činů a spadá do něj celá řada jevů:
- sexuální návrhy, nabízení výhod za intimní sblížení, sdílení intimních fotografií,
- materiály zobrazující osoby jako sexuální objekty,
- nevhodné komentáře na tělo a vzhled, vtipy, ponižující či zahanbující poznámky,
- nadávky, zesměšňování a gesta se sexuálním podtextem,
- šikana a výhružné a nepřátelské jednání,
- urážlivé, nežádoucí a neopětované verbální i neverbální chování,
- různé formy psychického nátlaku, jako je například odlišné zacházení na základě pohlaví,
- intimní doteky,
- fyzické napadení.
Zkráceně lze tedy říci, že adjektivum sexuální se týká sexuality a sexuálního chování obecně (například sexuální poloha), kdežto sexualizovaný znamená využívající sexualitu k něčemu dalšímu.
Z čistě lingvistického hlediska je zajímavé si uvědomit způsob, jakým bylo odvozeno slovo sexualizovaný. Hana Dufková z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK k tomu dodává: „Sexualizovaný je odvozeno čistou systémovou analogií od podoby sexualizovat ve významu ‚dělat něco sexuálním‘. Tohle sloveso se dostalo do češtiny pravděpodobně analogií s anglickým slovesem a v jeho podobě se udržel i anglický formant, který by podle čistě české slovotvorby byl nesystémový (to neznamená chybný). Je to tak v mnoha slovesech, např. skandalizovat místo potenciálního skandalovat. Sexualizovaný je tedy ‚takový, který je činěn sexuálním‘.“
Vhodná definice sexuálního násilí se používá kupříkladu v publikaci Odškodnění obětem krok za krokem. Praha: proFem 2022. Zde se jím myslí jednání sexualizované povahy, které oběť nechce. Dochází při něm k narušování duševní, emoční i fyzické integrity. Může mít formu kontaktní (př. znásilnění aj.), bezkontaktní (př. voyeurismus), vztahové (př. partnerské), útočné (př. jednorázové násilné napadení). U sexuálního násilí je vždy nutné si uvědomit, že jde o sexuální akt nebo pokus o sexuální akt za použití zastrašování, hrozeb nebo fyzické síly, tj. jde o vynucené nebo nechtěné sexuální aktivity bez souhlasu, spojené s násilím.
Genderově podmíněným násilím (GPN) se pak rozumí násilí, jež má za cíl potvrdit, upevnit či vynutit genderově nerovné nastavení mezilidských vztahů ve společnosti. Z tohoto důvodu jsou jeho terčem nepoměrně častěji ženy než muži. GPN zahrnuje veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického, ekonomického násilí, které jsou cíleny na ženy z důvodu, že jsou ženami či na muže z důvodu, že jsou muži a/nebo analogicky s dalšími genderovými identitami. GPN se používá i proti mužům, pokud v něm jde o potvrzení dominantní formy maskulinity, na úkor nositelů nedominantní/ nehegemonické maskulinity. Silnému genderově podmíněnému násilí jsou vystaveny zejména ženy ve zvlášť zranitelné pozici (ve stáří, v chudobě atd.) a lidé s jinou než heterosexuální orientací. Z výzkumů vyplývá, že ženy jsou mezi zasaženými ve velké převaze. Zjednodušeně se dá říci, že v případě GPN se jedná o zastřešující pojem, který zároveň upozorňuje na zdroje a příčiny násilí.
Ohledně používání termínů sexuální a sexualizované násilí je tedy vhodné zvažovat různý rozsah pojmů a jejich odlišné zaměření a funkce.
Autorka
Lenka Slívová, Výzkumné centrum domácího a genderově podmíněného násilí
Článek vyšel v rámci informačního zpravodaje proFem: Podpora v praxi - informační zpravodaj pro profese pomáhající obětem sexuálního násilí, ročník VI, č. 2, vyšel v říjnu 2023