12. srpna 2026
V posledních dnech nás oslovila řada lidí s dotazy na naši spolupráci s podcastem Opravdové zločiny nebo i otázkou, jak komunikaci o tématu sexuálního a domácího násilí v tomto podcastu vnímáme. Rozhodly jsme se k tomu vyjádřit veřejně a transparentně.
Dřívější spolupráce s Opravdové zločiny
Spolupráci s podcastem Opravdové zločiny jsme zahájily v lednu 2024 formou společné sbírky na darovací platformě Donio. Už v únoru 2024 jsme autorky podcastu upozornily, že se nám ozývají lidé, kteří vnímají způsob, jakým autorky podcastu mluví o obětech násilí, jako problematický. Žádaly jsme je o setkání a otevřenou diskusi, a to jak v únoru, tak poté opakovaně v květnu a červnu 2024, bez reakce z jejich strany. V srpnu 2024 jsme proto navrhly spolupráci ukončit, opět bez odezvy.
Proto jsme spolupráci v říjnu 2024 s Opravdovými zločiny ukončily a ukončily také sbírku na darovací platformě Donio. Spolupráce je od té doby definitivně uzavřená.
Co jsme mohly udělat lépe
Ukončení spolupráce jsme tehdy veřejně neoznámily, což zpětně vnímáme jako chybu. Rovněž jsme obsah podcastu měly před navázáním spolupráce důkladněji prověřit a jakmile jsme viděly, že autorky nemají zájem o změnu, měly jsme jednat rázněji. Tato zkušenost nás vedla k důslednějším pravidlům ohledně budoucích partnerství.
Náš postoj
Ozvala se nám řada lidí nezávisle na sobě, a to jak v reakci na jednu z posledních epizod podcastu, tak na jeho obsah obecně. Vnímají, že podcast opakovaně zpochybňuje věrohodnost obětí, oběti obviňuje, reprodukuje mýtus ideální oběti a naopak omlouvá pachatele. S tímto vnímáním se jako organizace ztotožňujeme. Tyto opakující se motivy jsou v přímém rozporu s tím, co jako organizace pomáhající obětem a přeživším sexuálního násilí zastáváme, i s tím, jak si myslíme, že by se o tématu sexuálního násilí mělo informovat.
Naše spolupráce s Opravdové zločiny skončila kvůli obavám z toho, jakým způsobem podcast o obětech násilí mluví, a rozhodně ji nelze chápat jako potvrzení, že je tento způsob komunikace v pořádku. Obviňování obětí a bagatelizace sexuálního násilí jsou velmi nebezpečné, zraňující a upevňují status quo, proti kterému jako organizace dlouhodobě bojujeme. V tak citlivém tématu je potřeba velmi pozorně volit slova, pojmy i souvislosti, v jakých o něm hovoříme – protože právě slova mají sílu ubližovat, nebo naopak oběti a přeživší posilovat, vyjádřit jim podporu a důvěru a přispívat k vyvracení mýtů a stereotypů o násilí a tím měnit přístup celé společnosti.
