15. května 2025
Mnohé ženy a dívky, které se odhodlají promluvit o sexuálním násilí, narážejí při vyšetřování na jednu absurdní překážku: stav panenské blány. Pokud není „poškozená“, jejich výpověď se někdy bere méně vážně – bez ohledu na to, co skutečně zažily. Věda přitom už dávno ví, že hymen není spolehlivý důkaz. Je čas, aby to věděla i justice.
Mýtus jménem panenská blána
To, co běžně označujeme jako „panenskou blánu“ (odborně hymen), není žádná pevná bariéra, která by se při prvním pohlavním styku nutně protrhla. Je to elastická slizniční řasa, která může mít různý tvar i velikost a u mnoha žen zůstává částečně nebo zcela zachována po celý život – ať už mají za sebou sexuální styk, nebo ne.
Z výzkumů vyplývá, že mezi 20 až 50 % žen má i po vaginální penetraci hymen stále zachovaný. K jeho „poškození“ navíc nemusí dojít ani při opakovaném pohlavním styku, a naopak může být narušen i jinými způsoby, například sportem nebo zaváděním hygienických pomůcek. Absence nebo přítomnost „poškození“ tak v žádném případě neříká nic spolehlivého o sexuální zkušenosti ženy, natož o tom, zda byl styk konsenzuální.
Pojem „panenská blána“ navíc odkazuje k hluboce zakořeněným kulturním představám o ženské sexualitě a panenství. Panenství bylo dlouho vnímáno jako hodnota sama o sobě. A i dnes se bohužel někdy věří, že ho lze „ověřit“ podle vzhledu genitálií. Takové představy ale nemají nic společného s tím, jak lidské tělo ve skutečnosti funguje. Jsou to kulturní mýty, které škodí ženám i v prostředích, kde bychom to nečekali – u policie, znalců a soudů.
Forenzní omyl, který může mít vážné důsledky
Navzdory vědeckým poznatkům se v některých znaleckých posudcích a soudních rozhodnutích stále objevují formulace jako „nedošlo k protržení panenské blány“, „nebylo přítomno krvácení“ nebo „blána nebyla poškozena“. Soudy pak mohou z těchto údajů nesprávně vyvozovat, že k penetraci – a tedy k trestnému činu – nedošlo. Tento přístup ale zcela ignoruje fyziologickou realitu ženského těla.
Výpovědi dívek a žen, které hovoří o tom, co se jim stalo, jsou pak zpochybňovány právě kvůli absenci „jasného důkazu“ v podobě poškozeného hymenu. Tím dochází k situaci, kdy jsou osobní prožitky přehlíženy ve prospěch zastaralého a mylného „expertního“ vědění. Výsledkem může být zlehčení skutku, a tím i nespravedlivé rozhodnutí.
Co z toho plyne?
Znalecké posudky musí vycházet z aktuálních vědeckých poznatků a nesmí reprodukovat zastaralé představy ani genderové stereotypy. „Panenská blána“ nemá žádnou vypovídací hodnotu pro trestní řízení, a není proto důvod, aby její vyšetření bylo policií vůbec požadováno. Jakékoli její hodnocení by nemělo být součástí posuzování, zda došlo ke znásilnění. Nejen proto, že je nevědecké, ale i proto, že může oběť znovu zraňovat a zpochybňovat její zkušenost.
Je nezbytné, aby se odborná veřejnost opírala o aktuální vědecké poznatky, a nikoli o přetrvávající předsudky.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Použité zdroje:
- MARTIN, Emily. The Egg and the Sperm: How Science Has Constructed a Romance Based on Stereotypical Male-Female Roles. In: Signs: Journal of Women in Culture and Society. 16 (3). 1991, s. 485–501.
- RODGERS, Deborah J. a Margaret STARK. The hymen is not necessarily torn after sexual intercourse. BMJ [online]. 1998, (317), 414 [cit. 2023-03-02]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih. gov/pmc/articles/PMC1113684/pdf/414.pdf, HEGAZY, A A a M O AL-RUKBAN. Hymen: facts and conceptions. theHealth [online]. 2012, (3), 109–115 [cit. 2023-03-02]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/260578888_Hymen_Facts_and_conceptions
- ADAMS, Joyce A., BOTASH, Ann S., KELLOGG, N. Differences in Hymenal Morphology Between Aadolescent Girls With and Without a History of Consensual Sexual Intercourse [online]. 2004 [cit. 2023-03-02]. Dostupné z: https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/485645
