Právo na Vaší straně - znásilnění

Eva Michálková

07.06.2018

Právo na Vaší straně - znásilnění

Vyznat se v právním systému ČR a toho, na co máte nárok, či jaké situace mohou být považovány za trestné činy, je někdy složité. Proto pro Vás naše právnička připravila kazuistiku týkající se znásilnění, ve které srozumitelnou formou objasňuje právní ukotvení situace, práva na která oběť má, a návrhy, co je možné v takové situaci dělat.

Znásilnění

Marika (17) šla následující den po oslavě svých 16. narozenin vrátit své nejlepší kamarádce Petře šaty, které si od ní na oslavu půjčila. Zazvonila u jejích dveří a otevřel jí Petřin otec, se kterým se Marika již od dětství znala, brala ho jako strejdu, tykali si. Ten jí pozval do domu s tím, že Petra šla do obchodu, ale během dvaceti minut se vrátí a poslal Mariku počkat do Petřina pokoje. 

Za pár minut za ní přišel a začal s ní konverzovat o tom, jaká byla oslava. Marika se cítila v jeho přítomnosti v pohodě, vyprávěla mu o zážitcích z předchozího dne. Po chvilce se jí však kamarádčin otec začal vyptávat na její zkušenosti s klukama, na to, jestli už měla s někým sex. Marice tyto otázky nebyly příjemné, snažila se odpovídat vyhýbavě.  On se však nenechal odbýt, říkal jí, jaká z ní vyrostla krásná holka a že už by si zasloužila pořádně ošukat.

Vulgární výrazy a dotěrné dotazy Marice hodně vadily, proto vstala ze židle a s výmluvou, že si potřebuje odskočit, zamířila ke dveřím pokoje. Petřin otec byl však rychlejší, zastoupil jí cestu a povalil ji na postel, Marika ani nestihla postřehnout jak. Byla v šoku, ale když jí vyhrnul tričko a začal jí líbat prsa, instinktivně sebou začala škubat, snažila se vymanit z jeho sevření a opakovala: „Ne, já to nechci, pusť mě!“ On jí však dal facku, položil jí svoji silnou ruku na pusu a řekl: „Drž hubu, nebo dostaneš ještě víc“. Druhou rukou jí vyhrnul sukni, zajel jí prsty do rozkroku a řekl: „Už budeš zticha? Neboj, bude se ti to líbit, když tě vyprstí pořádnej chlap“. Marika byla k smrti vyděšená, proto pouze kývla. On tedy rukou, kterou měl předtím na její puse, začal masturbovat. Když masturbaci dokončil, řekl jí, ať si jde osprchovat sperma z nohy, aby Petra, až přijde, nic nepoznala a odešel.

 

 Čeho se mohl Petřin otec dopustit?

Petřin otec spáchal trestný čin znásilnění podle § 185 trestního zákoníku. Donutil Mariku k pohlavnímu styku, přičemž jí dále vyhrožoval ještě větším násilím.

Opravdu se jedná o znásilnění, když nebyla vykonána soulož?

O znásilnění se jedná i v případě, kdy nedojde přímo k souloži, ale k jinému tělesnému sexuálnímu styku. Pokud by se tak ale stalo, hrozil by pachateli vyšší trest.

Hraje nějakou roli to, že se Marika více nebránila?

Marika dala Petřinu otci jasně najevo, že s jeho jednáním nesouhlasí, snažila se dokonce dostat z jeho sevření. Přestala ale, protože byla paralyzována strachem z toho, co by jí ještě mohl udělat.

Podmínkou znásilnění není to, že se oběť brání silou.

 

 Trestné činy podobné znásilnění:

Znásilnění je trestný čin, který způsobí, že se člověk nemůže svobodně rozhodnout, za jakých podmínek a s kým bude mít sex, někdo jiný s ním má sex proti jeho vůli.

Existují další trestné činy, které narušují svobodu rozhodování o vlastním sexuálním životě:

1. Pokud by např. Marice bylo méně než 15 let a Petřin otec by s ní provozoval jakékoli sexuální praktiky, přičemž by nepoužil žádné násilí či výhrůžky, dopustil by se pohlavního zneužití podle § 187 trestního zákoníku. Pohlavní zneužití by spáchal i v případě, že by Marika se sexem souhlasila. 

2. Pokud by Petřin otec Mariku neznásilnil (soulož či jiné sexuální praktiky), ale přinutil ji, aby před ním např. masturbovala nebo se svlékala, jednalo by se o sexuální nátlak podle § 186 trestního zákoníku.

 

 Co mohla Marika po znásilnění udělat?

1) Mohla se svěřit Petře, někomu jinému, komu důvěřuje nebo některé dospělé osobě – rodičům, učitelce, trenérce apod. To by mohlo Marice ulevit, nemusela by na tento traumatizující zážitek být sama. Taková osoba by jí také mohla pomoci situaci řešit, mohla by ji i doprovodit k lékaři nebo třeba na policii.

2) Mohla podat trestní oznámení - Do kdy je možné trestní oznámení podat? U každého trestného činu běží určitá doba, po kterou je možné jeho pachatele stíhat, po uplynutí této doby se již policie nebude případem zabývat. Jedná se o tzv. promlčecí dobu a je různě dlouhá podle závažnosti konkrétního činu (3, 5, 10, 15 nebo 20 let).U znásilnění a podobných trestných činů (odkaz na „Trestné činy podobné znásilnění“ - výše) však tato doba začne běžet až od Vašich 18tých narozenin. Pokud tedy zatím nejste plnoletý/á a rozhodnete se trestní oznámení z nějakého důvodu nepodat, promlčecí doba se posouvá do Vašich 18ti let. Čím později od doby, kdy se trestný čin stal, trestní oznámení podáte, tím je menší pravděpodobnost, že bude pachatel potrestán (především zaniknou důkazy, ze kterých by mohla policie při vyšetřování vycházet).

3) Mohla vyhledat některou z organizací pomáhajících obětem trestných činů či přímo sexuálního násilí. V takové organizaci by Mariku vyslechli, poskytli jí první podporu v nejtěžších chvílích po činu nebo i s větším časovým odstupem. Pomohli by jí najít psychologa nebo psychoterapeuta, pokud to je potřeba. Pomohli by Marice se sepsáním trestního oznámení nebo ji doprovodili na policii, když si to bude přát. Mohou jí pomoci se zajištěním advokáta pro případné trestní řízení a vysvětlí jí, jaká práva v trestním řízení bude mít. Pracovníci těchto organizací jsou vzdělaní v sociální práci, psychologii a právu, vědí, jak se k člověku, kterému se takový trestný čin stal, mají chovat. Také nemají povinnost to, co se dozvěděli, oznámit na policii.

4) Mohla jít na gynekologii/ k obvodnímu lékaři/ na chirurgii. I přesto, že nedošlo přímo k souloži, mohl pachatel Marice způsobit zranění, případně se jí mohlo sperma dostat do pochvy a přestože je pravděpodobnost malá, mohla by otěhotnět. Také ji mohl pachatel nakazit pohlavní chorobou. Mohl jí také způsobit škrábanec, modřinu nebo vážnější zranění. Proto je dobré zajistit si pro sebe po takovém činu zdravotnickou péči.Lékař by Mariku ošetřil. Zpráva od něj zároveň může posloužit jako důkaz v případném trestním řízení.

 

 Může se Marika nějak právně bránit, pokud se bojí, že ji Petřin otec znovu znásilní?

Pokud Marika podá trestní oznámení a z policejního vyšetřování bude vyplývat, že se trestný čin skutečně stal a že hrozí, že ho pachatel zopakuje, může na její ochranu státní zástupce/soudce vydat tzv. předběžné opatření podle trestního řádu.

V něm Petřinu otci uloží zákaz Mariku kontaktovat, přibližovat se k ní. Tento zákaz bude platit, dokud to bude nutné, případně až do konce trestního řízení, pokud nebezpečí bude trvat celou dobu. Marika může policii/státnímu zástupci navrhnout, aby bylo takové předběžné opatření vydáno, pokud má strach, že ke znásilnění dojde znovu.

 

 Práva obětí podle zákona o obětech trestných činů

  1. Právo na bezplatnou odbornou pomoc (psychologickou, sociální, právní). Ministerstvo spravedlnosti vede Registr poskytovatelů této pomoci – odkaz.
  2. Právo na informace o průběhu trestního řízení a právech, která v něm oběť má. Informace poskytne policie, státní zástupce, subjekt zapsaný v Registru poskytovatelů pomoci obětem (odkaz), případně zdravotnické zařízení.
  3. Právo požádat o to, aby se oběť v průběhu trestního řízení nemusela s pachatelem setkat.
  4. Právo být vyslechnut/a osobou stejného nebo opačného pohlaví.
  5. Právo mít během trestního řízení důvěrníka. Tím může být kdokoli, komu oběť důvěřuje. Je to osoba, která ji bude doprovázet např. k výslechu na policii, k soudu a poskytne psychickou podporu. Důvěrník nemůže za oběť hovořit ani činit žádné úkony.
  6. Právo zvolit si pro trestní řízení zmocněnce. Zmocněnec je osoba, která bude oběť zastupovat, např. za ni bude jednat s policií, soudem. Nemůže za ni podat svědeckou výpověď, může ale např. vznést námitku, pokud by výslech neprobíhal tak, jak má nebo podat stížnost.Jelikož je Marice méně než 18 let, je tzv. zvlášť zranitelnou obětí (odkaz na odstavec o ZZO), má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně.
  7.  Právo v kterékoli fázi trestního řízení prohlásit, jaký dopad na život člověka, jemuž se stal, trestný čin měl. Může tak policii, soudu, ale i pachateli dát najevo, jak se jeho/její život změnil po stránce zdravotní, pracovní, rodinné apod., a to ústně nebo písemně.
  8. Právo na peněžitou pomoc státu.
  9. Právo na náhradu škody a nemajetkové újmy

 

 Autorka článku: Mgr. Simona Domesová