Práva obětí trestných činů | proFem

Průběh trestního řízení

Eva Michálková

22.11.2019

Průběh trestního řízení

Pokud se rozhodnete trestný čin nahlásit, víte, co Vás čeká? V průběhu trestního řízení máte svá práva, informujte se!

 

 

Přečtěte si, jak podat trestní oznámení a jak následný proces trestního řízení probíhá. Ten rozdělujeme do dvou fází: přípravné řízení a řízení před soudem. V průběhu celého trestního řízení také máte práva definovaná zákonem - informujte se! 


    Podání trestního oznámení

    Trestní oznámení můžete podat ústně nebo písemně, a to na kterékoli oddělení Policie ČR nebo na státním zastupitelství. Písemně lze trestní oznámení podat 2 způsoby:

    • zaslat doporučeně poštou na adresu PČR či státního zastupitelství, přičemž doporučujeme uchovat si podací lístek
    • napsané trestní oznámení zanést osobně na policii či státní zastupitelství. V takovém případě doporučujeme vzít si s sebou ještě jednu kopii trestního oznámení, na které Vám bude na podatelně dáno potvrzení o podání trestního oznámení

    Trestní řízení bude vyšetřovat místně a věcně příslušné oddělení policie, jakož i státního zastupitelství. Příslušnost těchto orgánů se nejčastěji posuzuje podle místa spáchání trestného činu. Pokud se tedy trestný čin stane v Hradci Králové a trestní oznámení bude podáno v Pardubicích, neznamená to, že vyšetřování bude vedeno v Pardubicích.

    V trestním oznámení je důležité uvést:

    • co se stalo
    • kde a kdy se čin měl stát
    • identifikace pachatele - uvést jméno či veškeré Vám známé údaje sloužící k  identifikaci pachatele (např. jeho popis), které jsou Vám známy
    • měli byste taktéž uvést své jméno a své kontaktní údaje (Vaše adresa a telefonní číslo)
    • případně jaké jsou Vám známy další důkazy (emaily, videozáznamy, fotografie,...) či svědci

    Trestní oznámení nemusí podat jen poškozený, ale kterákoli osoba, která se hodnověrným způsobem dozví, že došlo k spáchání trestného činu. V některých případech je zákonem stanovena povinnost oznámit trestný čin (§ 368 tr. zákoníku).

    Do trestního oznámení je možné uvést, že chcete být v zákonné lhůtě informováni o průběhu vyšetřování. Tím zajistíte, že Vás do 30 dnů od podání trestního oznámení bude policie informovat o způsobu vyřízení, tedy například zda zahájila úkony trestního řízení či věc odložila.

     


    Přípravné řízení

    Přípravné řízení je řízení, které zpravidla vede policie a předchází soudnímu řízení. Zejména se prověřuje, zda došlo ke spáchání trestného činu, opatřují a vyhledávají se důkazy prokazující či vyvracející spáchání trestného činu. Přípravné řízení má 2 stadia:

    Prověřování

    V rámci této fáze se objasňují a zjišťují skutečnosti rozhodné pro posouzení, zda se trestný čin stal či nikoliv. Jedná se o prvotní zajišťování důkazů.

    Svědci (mezi které patří i poškozený) mohou být předvoláni k podání vysvětlení či je policie kontaktuje a jen se jich zeptá na informace, které jsou jim známy. Vyšetřující orgán pak zjišťuje, jaké informace daná osoba má a zda její svědectví může pomoci k objasnění trestné činnosti.

    Již při podání vysvětlení má každá osoba zákonem zaručená práva mezi ty nejvýznamnější patří právo na právní pomoc či odmítnout vypovídat v případě, že podezřelý je pro Vás osobou blízkou nebo byste svou výpovědí mohli přivodit trestní stíhání Vám či osobě Vám blízké.

    V závěru prověřování se orgán činný v trestním řízení rozhodne, zda zahájí trestní stíhání nebo věc odloží či rozhodne jinak.

    Vyšetřování

    Během vyšetřování bude opět přistoupeno k výslechu svědků, poškozených a obviněného, jakož budou policií opatřovány další důkazy.

    Výslech v této fázi je obsahově velmi podobný podání vysvětlení. Je tedy potřeba znovu popsat vše, co se vyšetřované trestné činnosti týká, a to z toho důvodu, že svědecká výpověď již může být použita u soudu jako důkaz. Vašeho výslechu má právo se od počátku účastnit obhájce obviněného a zmocněnci všech poškozených.

    Vyslýchání bude podrobné a bude Vám pokládáno mnoho otázek. Cílem je popsat přesný průběh trestného činu i s detaily. Na konci Vám budou kladeny dotazy vyšetřovatelem, po něm se Vás může ptát též i obhájce a zmocněnec, pokud se budou účastnit.

    Je zakázáno klást kapcióní a sugestivní otázky.

    • kapciózní otázky předstírají skutečnost nepravdivou, klamavou, nebo předpokládající skutečnost svědkem dosud nepotvrzenou, přičemž svádějí k odpovědi, kterou si vyslýchající přeje např. "Spoluobviněný se k činu doznal, co nám povíte vy?" Ve skutečnosti však spoluobviněný nevypovídal.
    • sugetivní otázky vyslýchanému předkládají okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi, a tím se mu naznačuje, jak má odpovědět např. Pokud svědek po celou dobu výslechu nepopsal pachatele a nesdělil, že měl brýle, není možné mu položit otázku "Pachatel měl na sobě brýle s hnědými nebo černými obroučky?". Správně je se zeptat na popis pachatele.

    Oběti trestné činu je možné pokládat otázky směřující do intimní oblasti jen pokud je to nezbytné pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení. Např. V přípdě vyšetřování znásilnění by neměla zaznít otázka mířící na případné pohlavní zneužívání osoby v dětst

    Proti takto položeným otázkám, které se Vás osobně dotýkají můžete podat námitky. Stejně tak to za Vás může učinit i Váš zmocněnec.

    Je možné a v případech domácího a sexuální násilí pravděpodobné, že bude nařízeno zpracování znaleckých posudků z oboru psychiatrie a psychologie. Znalecké posudky bývají zpracovány, jak na pachatele, tak i na poškozeného. Znalci  pak odpovídají na otázky, zjišťují, jestli například došlo v souvislosti se spáchaným činem k rozvoji posttraumatické stresové poruchy či se vyjadřují k obecné věrohodnosti.

    Policie shromáždí veškeré důkazy a postoupí spis státnímu zástupitelství, které následně rozhoduje, zda bude podána obžaloba (tedy pachatel bude postaven před soud) či rozhodne jinak (odloží věc či vrátí policii k došetření).


    Řízení před soudem

    Pokud se státní zástupce rozhodne podat obžalobu, proběhne řízení před soudem. Jako poškozený v trestním řízení můžete žádat, abyste byl o podání obžaloby vyrozuměn.

    S velkou pravděpodobností  bude v případech domácího a sexuálního násilí nařízeno hlavní líčení, což je vlastně soudní jednání, kde se budou opětovně provádět všechny důkazy - soud se s nimi bude seznamovat. Soudu se může účastnit zmocněnec poškozeného, který má též právo klást dotazy svědkům.

    Soud posléze vydá rozsudek. Rozsudkem může pachatele shledat vinným či ho zprostit obžaloby. V případě, že poškozený uplatnil svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, rozhodne i o tomto. Proti výroku o přiznání či nepřiznání náhrady škody může podat poškozený opravný prostředek - odvolání.

    O Vašich možnostech Vás informuje advokát nebo pracovník neziskové organizace.

    Práva poškozeného v průběhu řízení

    Během průběhu celého trestního řízení máte různá práva, která můžete využít. Jsou to například tyto:

    • Právo na ochranu soukromí
      1. během trestního řízení platí zákaz zveřejňování informací vedoucích k identifikaci poškozeného, který je mladší 18 let, či který se stal obětí např. trestného činu vraždy, znásilnění, týrání osoby žijící ve společném obydlí atp.
      2. Oběť trestného činu, ale i svědek může žádat, aby byly údaje o jeho osobě vedeny odděleně od zbytku se spisu. Tedy tak, aby se s nimi mohla seznamovat jen a pouze policie a tyto údaje se nedostali k pachateli. Svědek tak může žádat, pokud má odůvodněnou obavu o svůj život.
    • Právo na zvolení pohlaví policisty/policistky u výslechu
      A to zcela dle výběru oběti, tedy ženu může vyslýchat muž, pokud si to bude přát či naopak. Avšak může se stát, že tomuto právu nebude vyhověno, a to z důvodu, že není v možnosti policie okamžitě zajistit požadovaného vyslýchajícího.
    • Právo zamezit kontaktu s pachatelem
      Můžete žádat, aby pachatel nebyl při Vašem výslechu přítomen a rovněž, abyste se nesetkali na chodbě či v prostorách soudu. Zvlášť zranitelné oběti je pak povinnost vyhovět. Pachatel pak bude po Vašem výslechu seznámen s tím, co jste řekli.
      Soud k této ochraně může přistoupit i bez Vašeho návrhu. O tom budete informování pomocí dopisu či Vám bude voláno. Tato ochrana obvykle znamená, že se již při vstupu do budovy soudu prokážete justiční stráži, která Vás doprovodí do speciální místnosti.
    • Právo na doprovod důvěrníkem
      Oběť má právo, aby ji při výslechu, jak na policii, tak i na soudu doprovázel důvěrník. Důvěrník může být kdokoliv (např. kamarád, sociální pracovník neziskové organizace, atp.). Nesmí se však jednat o osobu, která ve stejném řízení
    • Právo na ochranu před hrozícím nebezpečí
    • Právo na podání prohlášení o dopadu trestného činu na Váš život