Otázka:

Dobrý večer, potřebuji se připravit(i psychicky) na určitý scénář a jeho varianty. Obracela jsem se na Vaši poradnu už asi před 2 měsíci. teď se mi zdá, že se situace mění a vyhrocuje každý den. Mám vážné podezření, že manžel si našel nějakou známost a možná s ní plánuje nový život. Žijeme v 1 domácnosti, dokonce 1 ložnici, ale z jeho popudu spolu int. nežijeme skoro 2 roky. Náš vztah navenek vypadá skoro pohodově, ovšem z jeho strany chybí jakýkoli projev citu a také je tam skoro nezájem o mladší dceru(21 let), která se léčí s depresemi a jež on až primitivně bagatelizuje. Starší dcera žije ve Francii a 2x bojovala s těžkou nemocí, tudíž si člověk nneí nikdy jistý, co může v bud. stát... Nejsme extravagantně bohatí, ale z hlediska nemovitostí, byť v různém stupni zchátralosti, se jedná o docela rozsáhlý majetek. SJM je použe činžák v Praze 9 a 1/3 jiného činžáku v P 10, ten je u realitky v (nekonečném) prodeji. Poslední dobou se mi zdá, jako by manžel mě nenápadnš vybízel k tomu, abych udělala 1. krok a navrhla rozvod/rozchod. Takže se začínám přirpavovat, že 1 dne vyrukuje s tím, že chce rozvod a že už ho to nebaví, atd. I když mu rozvod(z taktických či zlomyslných důvodů odmítnu, pravděpodobně bude stejně vykonán. Dcerám je 26 a 21, mladší ještě studuje, ale v podstatě ji vydržuji já z dědictví po dědečkovi. Co kdyby si manžel chtěl založat novou rodinu(byť je to v 67 absurdní...), jak bych na tom byla já a moje děti? Může mě nějak "vykázat" ze společných prostor, to je historický objekt(=zchátralý zámek) s velkou zahradou a prostory. Kdybych třeba řekla, že chci žít napůl v Praze a napůl tady v tom zámku(ZČ kraj). Celá léta manželství nepracuji, protože On si to nepřál, dělám pro něj různou agendu na činžáky, obyč. účetnictví, atd. Nemám tedy pravidelný příjem a ani nedostanu důchod. Je povinen mi platit nějaké výživné, když v 56 l. mě těžko někdo zaměstná, byť s VŠ? A jak by se dělil majetek, který je "jen na něj" - třeba polnosti, zámek, který je z 1/3 dědictví po matce, z 1/3 dar od (jeho) tety, a z 1/3 koupě a výměna od (jeho) sestřenice. Posl. třetina byla získána asi před 2 lety. Kdyby opr. třeba uzavřel nové manželství a pořídil si dítě, mělo by nějakou přenost před mými dětmi? Jak by se to pak všechno(třeba) dědicky vypořádávalo? Bojím se dát najevo, že vím až příliš, abych ho nedohnala k nějaké nějaké nepředloženosti. Aby v nějakém bláznivém nápadu třeba nesáhl k násilí, apd. Stačilo mi, co jsem se za posl. léta natrápila psychicky(žaludeční neuróza, spánek), deprese mojí dcery, a také všechny lži, které mi se svatouškovskou tváří "přihrával"... Potřebuji se na to připravit a zorientovat, moc se omlouvám, že jsem tak zdlouhavá, ale nneí to zrovna standardní životní styl. Děkuji moc za vaši ochotu i snahu pomáhat všem! P.Š.

Odpověď:

Dobrý den,

co se týče rozvodu, máme u nás možnost rozvodu „sporného“ a „nesporného“. Sporný rozvod je v podstatě ten, kdy Vy nebo Váš manžel podáte návrh na rozvod a soud pak manželství rozvede, přičemž by soud měl zkoumat příčiny rozvratu manželství. Po rozvodu Vás ale čeká vypořádání SJM (společného jmění manželů). To musíte udělat do 3 let od rozvodu. Do té doby v podstatě můžete bydlet dál tam, kde bydlíte, užívat nemovitost tak, jak je užíváte. Pokud by do 3 let ani jeden z vás nepodal návrh na vypořádání SJM a ani byste neuzavřeli dohodu o vypořádání SJM, uplatní se právní domněnka: ohledně movitých věcí dojde k vypořádání podle toho, jak je každý z manželů výlučně užíval pro svou vlastní potřebu, potřebu své rodiny a domácnosti. O ostatních movitých i nemovitých věcech bude platit, že jsou v podílovém spoluvlastnictví obou manželů a že jejich podíly jsou stejné. Totéž platí také pro ostatní společná práva, závazky a pohledávky.

Pokud se tedy nedohodnete, po rozvodu bude muset jeden z vás podat žalobu na vypořádání SJM a taková řízení, pokud se jedná o nemovitosti, se mohou táhnout spoustu let. Ve Vašem případě bych to tak i reálně viděla. Výhodou pak pro Vás je, že můžete i nadále užívat nevypořádané nemovitosti, nevýhodou je, že pokud si manžel přivede novou partnerku, může nastat na Vás velký psychický nátlak, kdy stejně raději nemovitosti opustíte dobrovolně a ocitáte se bez prostředků.

 „Nesporný“ rozvod je možnost, kdy se vlastně oba dohodnete na rozvodu a vlastně shodně dáváte k soudu návrh na rozvod. To znamená, že si ještě před zamýšleným rozvodem vyřešíte rozdělní společného majetku a tako společného bydlení dohodou, kterou předložíte spolu s návrhem na rozvod soudu. Soud poté nezkoumá, zda tu je rozvrat manželství, ale pouze manželství rozvede. Ve vypořádání majetku a bydlení si můžete domluvit i vyživovací povinnost vůči Vám. Pokud ale víte, že se s manželem nedohodnete na vypořádání majetku a bydlení, tak nemůžete o této variantě uvažovat. Někdy je ale dobré ho pomalu zpracovávat k této variantě, s tím, že mu vysvětlíte kolik  peněz dáte za právníky a soudy, protože při vypořádávání SJM většinou nesete náklady na soud každý z ½ (zhruba). Na někoho to platí, na někoho ne, ale to musíte posoudit Vy sama.

Po rozvodu máte dle zákona na výživné i pro Vás, ale v praxi je toto velmi nejisté. Soudy jsou velmi opatrné ve vyslovování výživného pro bývalou manželku, pokud tedy nejste těžce nemocná či nemohoucí. Musela byste u soudu prokazovat, jak jste pro manžela pracovala, jestli Vám kvůli tomu nevznikl nárok na důchod – k tomu bych Vám určitě doporučila mít na toto řízení advokáta/-ku, protože by to mohlo být pro Vás hodně důležité.

Co se týče vypořádání SJM:

I to, co patří do výlučného majetku manželka, tak pokud to nese užitky – např. nájemné, patří tyto užitky do SJM. Takže i zde byste měla nárok na podíl.

Dále se při vypořádání SJM vychází z toho, že podíly i závazky obou manželů jsou stejné. Každý z manželů však může požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek a je také povinen nahradit druhému, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho vlastní ostatní majetek. Při vypořádání se přihlíží i k péči o děti, obstarávání společné domácnosti, zasloužení se o nabytí a udržení SJM (Vy jste vykonávala po celé manželství účetnictví a další agendu týkající se SJM a další úkony). Při tom, co tedy vlastníte, byste se nemusela bát, že byste odešla s nějakým nepatrným podílem. Problém se spíše to, KDY byste skutečné peníze od manžela dostala.

Co se týče dcery, která ještě studuje:

Tato dcera má nárok na výživné od otce. Jelikož je ale zletilá, musí si o výživné žádat na soudě sama nebo se může s otcem domluvit na výši výživného, které jí bude posílat.

Co se týče dědění:

I když si Váš muž pořídí další dítě, tak dítě bude na stejné úrovni jako Vaše společné dcery, výhodu by nový potomek měl jen v tom, že když je dítě nezletilé má větší minimální zákonný podíl na dědictví. Co to je: děti jsou tzv. neopomenutelnými dědici. Zletilým potomkům náleží alespoň tolik, kolik činí ½ jejich dědického podílu ze zákona a nezletilým se musí dostat alespoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona. Pokud by se narodilo další dítě, lze očekávat, že by bylo v době vypořádání dědictví nezletilé a nezletilému potomku přiznává Občanský zákoník ochranu práv vyšší oproti zletilému potomku v tom, že se mu dostane minimálně jeho plný dědický zákonný podíl, nikoliv tedy minimálně ½ jako je tomu v případě zletilých potomků. Pokud by manželova závěť tomuto odporovala, byla by v oné části neplatná. Pozor, Nový občanský zákoník (nyní účinnost od 1.1.2014) ale snižuje povinné podíly nepominutelných dědiců - zletilých potomků o ¼ - musí tedy dostat alespoň ¼ zákonného dědického podílu! A nezletilý potomek musí dostat alespoň tolik, kolik činní ¾ jeho zákonného dědického podílu (§ 1643 NOZ).

Manžel by musel dcery vydědit, chtěl-li by dosáhnout toho, aby nedědily vůbec. A vydědit je může pouze ze zákonem stanovených důvodů (neposkytnutí pomoci v nouzi v rozporu s dobrými mravy, trvalé neprojevování zájmu o zůstavitele, odsouzení pro úmyslný trestný čin, trvalý nezřízený život).

Odpovídá: