Otázka:

Dobrý den,chtěla bych Vás poprosit o radu jak mám postupovat při sporném rozvodu.Po 10 letech manželství chci požádat o rozvod,děti jsou již svěřené do mé péče.Manžel se ale nechce na ničem dohodnout a také mi posledního půl roku nedal ani korunu na nájem, potraviny apod.Já splácím z mého platu i společné úvěry.Bydlíme v nájemním bytě,který nám byl přidělen převodem nájemních práv po mém otci,jelikož jsem tam s ním před tím bydlela.Manžel má ale trvalé bydliště taktéž na této adrese.Jakým způsobem ho můžu vystěhovat a kdo má právo na tento byt.Momentálně tam bydlím s dětma,platím vše sama, ale on si tam kdykoliv příjde a odejde apod. bez ohledu na to že nic neplatí.On bydlí momentálně u jeho rodičů.Děkuji

Odpověď:

Dobrý den,

Ve Vašem případě je návrh na rozvod vhodný. Mělo by být brzy po podání návrhu nařízeno jednání, poněvadž o dětech již bylo soudem rozhodnuto.
Jestliže je Vaše manželství trvale a hluboce rozvráceno, soud by vás měl brzy rozvést. Bude však zkoumat příčiny rozvratu, poněvadž se nejedná o tzv. dohodový rozvod.
S bytem je to složitější, poněvadž se musíte dohodnout. Pokud se nedohodnete, kdo jej po rozvodu bude užívat, rozhodne opět soud. („Nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu bytu, soud na návrh jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu. Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce.") O tom však bude rozhodovat jiný soud, ne ten, který bude rozhodovat o rozvodu.
Upozorňuji, že dnem nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství zanikne Vaše společné jmění manželů (SJM), které musíte do 3 let vypořádat.
.
Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem.
Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.

Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.

Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

Ohledně neplacení peněz na domácnost ze strany manžela navrhuji okamžitě podat návrh na výživné manželky. Nelze požadovat zaplacení zpětně, ale ode dne podání návrhu.
Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost. Neplní-li jeden z manželů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná. Tato vyživovací povinnost předchází vyživovací povinnosti dětí.

S pozdravem

 

Odpovídá: Právnička týmu AdvoCats