Otázka:

Dobrý den, dcera odešla od přítele z důvodu domácího násilí i s 6ti měsíčním synem. V součsné době studuje a bydlí u nás. U soudu je vedeno řízení o stanovení výše výživného. První stání již proběhlo, kde se rozhodlo, že syn bude v péči sé matky ( naší dcery ) a nyní jsme obdrželi s manželem předvolní na další jednání, ve kterém nás soudkyně vyzývá, že máme doložit naše majetkové poměry a výši příjmů. Sociální pracovnice, která se byla u nás podívat, se nás opakovaně ptala, zda dceři a vnoučeti poskytneme dobrovolně zaopatření. Na toto jsme kladně odpověděli. Vzhledem k tomu, že soudkyně chce rozhodnout o výši výživného, které by měl platit otec dítěte, který v současné době nepracuje, zřejmě na základě toho jaké máme příjmy, chtěla bych vědět zda jsme povinni jako prarodiče sdělit soudu výši našich příjmů. Domíváme se, že finanční pomoc, kterou dceři a vnukovi poskytneme je jen mezi dcerou a námi a že se nemá podle toho stanovit výše výživného. Rovněž tak výši svých příjmů mají sdělit rodiče bývalého přítele dcery.Je možné, že by výživné platili rodiče otce dítěte, nebo my. Děkuji předem za odpověď. Předvolámí máme 24.9.2008. Narwová B.

Odpověď:

Vážená paní,

při rozhodování o výživném pro vaše vnouče vychází soudkyně zřejmě z ust. § 88 zákona o rodině. Podle tohoto ustanovení předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Pokud potomci nemohou své vyživovací povinnosti dostát, přechází tato povinnost na předky. Příbuzní vzdálenější mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li tuto povinnost plnit příbuzní bližší.

V soudní praxi se vyskytují stále častěji situace, že během probíhajícího řízení o stanovení výživného rodičům je zjištěno, že jeden z nich (popř. oba rodiče) z objektivních důvodů nemůže svoji vyživovací povinnost splnit. Otec může být ve výkonu trestu odnětí svobody, kde pro vězně nejsou zajištěny pracovní příležitosti, nebo studuje a nemá žádné vlastní příjmy apod. V takových případech je soud povinen zjišťovat údaje o dalších příbuzných, pravidla prarodičích a buď zahájit řízení o stanovení jejich vyživovací povinnosti, nebo je přibrat jako účastníky řízení již zahájeného. K tomu je nutno zdůraznit,že soud vždy zkoumá možnosti poskytovat výživné všech čtyř prarodičů, bez ohledu na to, za kterého rodiče budou vyživovací povinnost plnit.

Z poznatků soudní praxe vyplývá, že stále častěji jsou podávány žaloby proti prarodičům za situace, že jejich děti, tedy rodiče nezletilých dětí, o jejichž výživném je jednáno, neplní svoji vyživovací povinnost buď vůbec, nebo v dostatečné míře, z jiných než zcela objektivních důvodů, např. proto, že se povinný rodič vyhýbá práce, nebo že jeho pobyt není znám. V takových případech lze mít za to, že vyživovací povinnost na prarodiče nepřechází, neboť ustanovení § 88 se týká pouze nemožnosti dostát vyživovací povinnosti z objektivních důvodů.

S pozdravem

 

 

Odpovídá: právnička týmu AdvoCats