Otázka:

Za trvání manželství jsme se dost fin. zadlužili.Jde o bankovní úvěry,použité na různé potřeby,např.rekonstrukce domu,nákup nábytku,jeden úvěr na splacení všech kreditních karet(pro snížení měs.spl.a úroků),kontokorenty.Protože manžel nerad něco vyřizoval,většinou jsou úvěry vedené na moje jméno.Manžel mi v posledním roce přispíval na splácení(ústní dohoda),avšak nyní jsme se rozvedli a manžel odmítl se jakkoliv na splácení podílet.Výživné na dceru platí nepravidelně a pokud platba na účet přijde, je opožděná.Tím mi vznikají sankce za neplnění termínu splátky.Dostala jsem se do situace,že nejsem schopna hradit ani polovinu,protože nadále žijime v jednom domě a užíváme společně kuchyň a společné prostory a chováme drobné zvířectvo,na jehož obživu manžel též nepřispívá (2psi,králíci,slepice aj.).Na měsíčních nákladech(el.,voda,apod)se podílíme společně. Prosím Vás o radu.Co mám udělat, aby se exmanžel podílel na splátkách úvěru rovným dílem? Nechci dopostit,aby došlo k exekuci pro nesplácení,ale sama to neutáhnu.Dům prodat nechce,žádná domluva s ním není možná a navíc mě i dceru začal ještě více psych.týrat.(Prokazatelné následky psych.týrání mám já i dcera již asi dva roky.Zhasíná nám světlo,vyhrožuje že nechá odpojit počítač,elektřinu,křičí na nás,že nedodržujeme noční klid ve 20.00 hod.apod.V minulosti několikrát došlo i na fyz.násilí,následné léčení a trestní komise,policie však vždy odmítla vykázat manžela z bytu,přestože viděli např.před půlnocí vykopnuté dveře,moje pohmožděniny,stres. To je druhá otázka,na kterou bych ráda znala odpověď.Dosud mi radil psycholog-trvat na vykázání z bytu,ovšem toho nelze dosáhnout,a tak dále s dcerou trpíme a jsme ve stresu ještě než se exmanžel,tj.otec dítěte,vrátí z práce. Poradíte nám prosím ? Děkuji Vám za odpověď. M.R.

Odpověď:

Vážená paní,
chápu obtížnost Vaší situace a pokusím se zodpovědět Vaše dotazy, byť mou odpověď berte - s ohledem na nedostatek konkrétních údajů - spíše jako orientační.
Předpokládám, že dosud s bývalým manželem nemáte vypořádáno SJM (společné jmění manželů). SJM zaniklo okamžikem právní moci rozsudku o rozvodu manželství, nyní je vhodné provést jeho vypořádání. Není-li s manželem možné dosáhnout žádné dohody, můžete si k soudu podat žalobu na vypořádání SJM, a to do tří let od zániku SJM. Soud rozhodne, komu z bývalých manželů které věci a závazky připadnou a kdo z nich je povinen vyplatit druhému finanční částku na vypořádání a v jaké lhůtě. Soud při vypořádání vychází až na ojedinělé výjimky ze zásady rovných podílů, a to jak na majetku, tak i na závazcích (narozdíl od vypořádání dohodou, která nemusí respektovat rovnost podílů). U dosud nesplacených dluhů je převažující praxe taková, že bývá v rozsudku uložena povinnost zaplatit zůstatek dluhu jednou polovinou oběma bývalým manželům (s tím, že pokud některý z nich zaplatí peněžnímu ústavu více, má právo se vůči druhému účastníku domáhat finančního vyrovnání). Důležitý je okamžik vzniku závazku, např. dluhu z půjčky včetně úroků. Vznikl-li do 31. 7. 1998, jedná se podle judikatury o závazek pouze toho z manželů, který například příslušnou smlouvu uzavřel, a jako takový se závazek (dluh) nestal součástí Vašeho SJM a nebude se vypořádávat. Od 1. 8. 1998 je situace odlišná, i smlouva uzavřená jen jedním z manželů bez souhlasu druhého je závazkem obou manželů (se dvěma výjimkami - rozsah závazku nesmí přesahovat míru obvyklou majetkovým poměrům manželů a nesmí se týkat majetku, který by byl ve výlučném vlastnictví jen jednoho z Vás), který spadá do SJM. Máte-li rodinný dům v SJM, je pravděpodobné, že by soud přikázal nemovitost do výlučného vlastnictví jednoho z Vás, který by se s tím druhým musel finančně vypořádat. Ve výjmečných případech je možné i vypořádání tím způsobem, že soud přikáže rodinný dům do podílového spoluvlastnictví, to se ale v případech přetrvávajícího domácího násilí nejeví jako vhodné.
K druhé části Vašeho dotazu bych uvedla následující. I když Policie ČR nevykáže násilníka ze společného obydlí, můžete se o totéž pokusit i Vy sama, a sice prostřednictvím návrhu na vydání předběžného opatření podle ust. § 76b o.s.ř., podanému k okresnímu soudu, v jehož obvodu je Váš společně obývaný dům. Aby soud návrhu vyhověl, musí být alespoň osvědčeno, že je jednáním Vašeho bývalého manžela vážným způsobem ohrožen Váš život, zdraví svoboda nebo lidská důstojnost. Za součást zdraví se považuje i zdraví psychické. Soud rozhodne do 48 hodin od podání návrhu, a to zpravidla pouze na základě písemných důkazů, neprovádí se slyšení účastníků. V návrhu je proto třeba podrobně popsat jednotlivé útoky, následky na zdraví, atd. a osvědčit je přiloženými listinnými důkazy (např. lékařské zprávy - i od psychologa či psychiatra, protokoly, místopřísežná prohlášení svědků, atd.). Vyhoví-li Vašemu návrhu soud, trvá předběžné opatření v zásadě jeden měsíc od okamžiku vykonatelnosti. Přetrvává-li u Vás nadále stav ohrožení, je možné zažádat podle ust. § 76b odst. 4 o.s.ř. o prodloužení (i opakovaně), maximálně však na dobu 1 roku od okamžiku nařízení předběžného opatření. Nutnou podmínkou pro prodloužení základní měsíční lhůty je však skutečnost, že již bylo mezi Vámi a bývalým manželem zahájeno tzv. řízení ve věci samé - ve Vašem případě by se mohlo jednat např. právě o řízení o vypořádání SJM.
Doporučuji využít služby advokáta, případně zavolat na linku právní pomoci ProFem a domluvit si s právničkou konkrétní termín konzultace. Také by bylo vhodné probrat psychosociální aspekty Vašeho případu a zkonzultovat rizika jednotlivých řešení s odborníky na danou problematiku, např. v nevládních organizacích na pomoc obětem domácího násilí nebo v Intervenčním centru ve Vašem kraji. S ohledem na nezletilost Vaší dcery doporučuji o situaci u Vás též informovat místně příslušný orgán sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD, dříve OPD). Přeji hodně štěstí,

Odpovídá: právnička týmu AdvoCats for Women