Historie

ProFem slavil 20 let své existence Jedna z nejdůležitějších českých ženských organizací oslavila v prosinci dvacáté narozeniny. A bylo opravdu co slavit!

Pomoc ženským organizacím

Koncem roku 1993 vznikl proFem jako konzultační středisko pro ženské projekty. Bylo to především zásluhou Marie Saši Lienau, která se vrátila po víc jak dvaceti letech z emigrace, vybavená zkušenostmi z Německa, kde léta pracovala v oblasti NGO, zejména ženských organizací. proFem se stal do jisté míry jakousi líhní ženských projektů, které se později osamostatnily do nových organizací. Některé z nich, jako La Strada, věnující se problematice obchodování s lidmi, fungují velmi úspěšně dodnes. Saša Lienau se svými spolupracovnicemi je všechny neúnavně podporovala pořádáním nejrůznějších školení a vzdělávacích kurzů, ať už z oblasti IT, fundraisingu, projektového managementu a dalších dovedností, s kterými jsme v 90. letech neměli zkušenosti.

 

Domácí násilí

Od počátku se proFem zaměřoval na problematiku porušování ženských práv, zejména v oblasti domácího násilí. V této oblasti patří ženám proFemu a kolem něj jednoznačná zásluha za ukotvení pojmu domácí násilí v českém trestním právu. Dosáhly toho usilovnou mravenčí prací, lobbingem, přesvědčováním veřejnosti i odborníků, respektive policie, právníků, politiků, že domácí násilí je u nás stejně přítomné jako v jiných zemích. Jen se o něm prostě nemluví, nechce se o něm vědět, nechce být viděno. Léta osvětové práce, mediálních kampaní, přesvědčování samotných obětí násilí, aby promluvily, přiměla českou společnost (nebo aspoň její podstatnou část) pochopit, že to, co se většinou odehrává za dveřmi bytů, není jen soukromý problém, že oběti bití, šikany a dalších druhů násilí nejsou ty, co si „bití zaslouží, protože provokovali“, a že v tomto ohledu rozhodně neplatí „co se doma upeče, to se doma sní“.

Mezi obětmi domácího násilí mohou být i muži, ale z 95 % jsou jimi ženy. A jde o to nebezpečnější jev, že opakovanému násilí jsou často přítomny děti, které jsou jím rovněž ohroženy, ale zároveň mohou tuto normu chování ve své dospělosti nést dál. Že se nejedná o malý problém, je zřejmé z mezinárodního šetření, které ukázalo, že 40 % žen v ČR během svého života zažilo některou z forem násilí ze strany partnera. Jen malý zlomek z těchto případů je však vyšetřován. Příčinou toho, že žena násilí nejen neohlásí, ale ani se s ním nikomu nesvěří, je většinou snaha zachovat dětem úplnou rodinu, strach zůstat s dětmi sama, později i stud, že si opakovaně nechala násilí líbit. Dalším problémem je emoční ambivalence vůči partnerovi, který mnohdy střídá agresivní chování s láskyplnými projevy a prohlášeními, že už nikdy... Určitou roli může hrát i tzv. syndrom připoutání, vyznačující se až patologickou závislostí na násilníkovi.

 

Společnými silami

V úsilí na prosazení změn v chápání domácího násilí jako velkého společenského problému nezůstal proFem sám, spojil se s dalšími organizacemi a vznikl nejprve Koordinační kruh prevence násilí na ženách, sdružující v letech 1994 - 1998 čtyři neziskové organizace (Rosa, Bílý kruh bezpečí, Elektra a Gender Studies) a později (od roku 2004) širší Koalice organizací proti domácímu násilí – Koordona, zahrnující i křesťanské a mimopražské subjekty. ProFem je celá léta velmi aktivní ve Výboru pro prevenci domácího násilí, který je poradním orgánem Rady vlády ČR pro rovné příležitosti žen a mužů. Je i členem mezinárodní koalice Women Against Violence in Europe (WAVE).

 

Právní poradenství obětem domácího násilí

Jedním z klíčových projektů je AdvoCats for Women, projekt, který se již 15 let věnuje poskytování bezplatného právního poradenství a pomoci ženám postiženým domácím násilím a jinými formami násilí. Byl zahájen v roce 1998 proškolením 26 českých a slovenských právniček během mezinárodního německo-česko-slovenského projektu.

I přes určitý pokrok státu v intervenční praxi pomoci obětem domácího násilí, nedošlo dodnes k uznání právní pomoci jako sociální služby, ani k uzákonění poskytování bezplatné právní pomoci osobám postiženým domácím násilím – převážně ženám a jejich dětem. Projekt AdvoCats for Women je zatím v ČR jedinou specializovanou službou tohoto charakteru. Klient/klientka se může na poradnu obrátit prostřednictvím linky právní pomoci, přes internetovou poradnu nebo osobní návštěvou.

 

Domácí násilí v českém trestním právu

Neméně důležitá byla a stále je lobby činnost spojená s právní úpravou trestního zákona v souvislosti s domácím násilím, pojmu, který v českém právu neexistoval. Za vzor posloužila v tomto ohledu právní úprava Rakouska, země, která je nám blízká historií i mentalitou. Po téměř desetiletém úsilí se podařilo do par. 215a trestního zákona zakotvit alespoň týrání osoby ve společném obydlí, ustanovení, podle kterého je od roku 2004 možné tomu, kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společné domácnosti, uložit trest odnětí svobody na šest měsíců až na čtyři roky.

Ale samotný pojem domácího násilí se do českého trestního práva dostal až o tři roky později, zákonem o ochraně před domácím násilím zavedením Institutu vykázání. Od 1. 1. 2007 může policista (podle zákona č. 135/2006 Sb.) vykázat agresora z obydlí, ve kterém žije společně s obětí a zakázat mu do něj vstup. Důležité je, že toto rozhodnutí může učinit bez ohledu na názor oběti, pokud usoudí, že je násilím ohrožena na zdraví či životě. O této skutečnosti je Policie ČR povinna do 24 hodin informovat místně příslušné Intervenční centrum. Jeho pracovníci do 48 hodin poté kontaktují ohroženou osobu s nabídkou svých služeb a pomoci. V deseti dnech od začátku vykázání násilné osoby má oběť čas podat k soudu návrh na předběžné opatření, kde může vyžadovat, aby pachatel měl zakázaný přístup do společného bytu. Přijetím tohoto zákona se ČR konečně zařadila mezi evropské státy EU, jejichž právní řád upravuje ochranu osob, ohrožených domácím násilím.

 

Nejen publikační činnost

Výčet těch nejdůležitějších aktivit proFemu by byl hodně dlouhý: workshopy, konference, kulaté stoly, mediální kampaně, odborné studie a publikace, školení pro sociální pracovníky a policii, studijní pobyty v zahraničí, výměna zkušenosti formou účastí na mezinárodních konferencích v cizině i doma. Snaha o podporu veřejnosti proběhla formou aukce obrazů a dalších uměleckých předmětů, které výtvarníci a výtvarnice proFemu k tomuto účelu věnovali, i pořádáním benefičních koncertů za přispění veřejně známých osobností, jako byla Jitka Schneiderová a Světlana Nálepková. Dnes je patronkou organizace a zanícenou propagátorkou její činnosti moderátorka Michaela Jílková.

Jedním z ambiciózních projektů proFemu byla GitA (2006 – 2009), nezávislá genderová a tisková agentura, zaměřená na poskytování informačního servisu novinářské obci, občanskému sektoru a široké veřejnosti prostřednictvím agenturního portálu. Redakční tým se snažil přinášet genderově citlivý pohled na společnost, upozorňovat na příklady směřující k odstranění diskriminace žen, osvětlovat princip rovnosti šancí, poskytoval mediální prostor ženským neziskovým organizacím, opomíjeným či znevýhodňovaným skupinám a jednotlivcům.

Za dvacet let své existence vydal proFem řadu publikací (původních i přeložených z němčiny jako Globalizovaná žena, Mírotvorkyně), brožur, letáků a dalších tiskovin. S největším ohlasem se setkala a v dotisku stále setkává brožurka Vaše právo, jejíž náklad se vyšplhal už na 25 000 kusů. Důležitou roli sehrála publikace Domácí násilí v českém právu z pohledu žen, Domácí násilí – právní minimum pro lékaře, Příručka pro policii – domácí násilí – jak jednat s obětmi a pachateli. Ale nesmíme zapomenout ani na oblíbené diáře Slavné ženy střední Evropy, které vycházely v letech 1997 – 2008. Zatím poslední publikací je studie Ekonomické dopady domácího násilí v ČR, která upozorňuje na nemalé náklady spojené s následným řešením situace obětí a jejich dětí, ať už jsou to náklady přímé (náklady policie, justice, zdravotnictví, sociální dávky) nebo nepřímé (ztracené výdělky, ztráta lidského kapitálu), jdou do obrovských milionových částek. Studie supluje částečně úkol, který si stanovila vláda ČR v Národním akčním plánu prevence domácího násilí na léta 2011-2014: vypracovat mimo jiné i analýzu ekonomických dopadů domácího násilí, což se zatím nestalo.

Vaše právo

Co je dnes nejobtížnější?

ProFem měl v prvních letech své existence (do roku 1998) zázemí a podporu nadace blízké německým zeleným FrauenAnstiftung a v dalších letech částečnou podporu Nadace Heinricha Boella. Po vstupu České republiky do EU stejně jako většina českých neziskovek se uchází o evropské i domácí granty. A právě tento každoroční boj o udržení kontinuálního financování je podle bývalé ředitelky organizace Saši Lienau velice obtížný - stálá existenční nejistota (vlastní i organizace), nutnost přizpůsobovat se stále nově vypisovaným tématům. I když i různé rekvalifikační kurzy, které díky některým grantům proFem provozoval, byly určeny především těm ženám, které zažily domácí násilí. Bohužel ani v posledních letech, kdy organizaci vede Jitka Poláková, se na způsobu finančního zajišťování jejich tolik potřebné práce nic k lepšímu nezměnilo. A přitom se okruh témat, kterým se věnují jak osvětou, tak přímou pomocí v intervenčních centrech v Praze a Příbrami, rozšířil o oblast kyberšikany a stalkingu.

 

Článek připravila jedna ze zakladatelek organizace Pavla Frýdlová

Zdroj: Článek byl psán pro stránky Nadace Heinricha Boella do rubriky Gender Democracy (http://www.cz.boell.org/web/19-1364.html).