Historie

ProFem slavil 20 let své existence Již od roku 1994 hájíme práva osob ohrožených domácím a sexuálním násilí v České republice. Od té doby jsme prošli různými změnami, překonali mnoho výzev a udělali velký kus práce. Prostřednictvím poskytovaného právního a sociálního poradenství jsme pomohli tisícům obětí domácího a sexuálního násilí překonat prožitá traumata a znovu žít důstojný a plnohodnotný život. Díky našemu systematickému úsilí v oblasti politického a legislativního lobbyingu, vzdělávání a osvětové činnosti se nám také podařilo docílit velkých celospolečenských pokroků v oblasti vnímání domácího a sexuálního násilí v České republice.

Vznik naší organizace spadá do doby, kdy se působení ženských organizací a s nimi i celého neziskového sektoru v České republice teprve rozvíjelo. ProFem byl zaregistrován v únoru roku 1994 jako konzultační středisko pro ženské projekty, jehož posláním bylo podporovat české a středoevropské ženské organizace při vytváření vlastních organizačních struktur, hledání finančních zdrojů a nastavování spolupráce se zahraničními organizacemi. Tyto dovednosti většina organizací ze střední a východní Evropy po pádu komunistického režimu postrádala. Díky odhodlání, energii a vytrvalosti našich zakladatelek jsou některé z podpořených organizací - jako například La Strada, věnující se problematice obchodování s lidmi - dnes samostatnými, silnými a mezinárodně dobře zapojenými neziskovými organizacemi.

Již od dob svého vzniku jsme proto aktivně spolupracovali s českými i mezinárodními organizacemi podobného zaměření. Na náš popud došlo například v roce 1994 ke spolupráci čtyř různorodých neziskových organizací v rámci Koordinačního kruhu proti násilí na ženách, který se velkou měrou zasloužil o zviditelnění problematiky násilí na ženách. Stáli jsme také u zrodu Koalice organizací proti domácímu násilí – KOORDONA, založené 25. listopadu 2004 za účelem efektivnější spolupráce stejně smýšlejících nestátních neziskových organizací hájících práva žen v České republice. Již dlouhá léta se také snažíme o aktivní spolupráci s různými složkami společnosti, jako je například policie, lokální samosprávy a ministerstva. Velmi důležitý je pro nás i přenos zahraničních zkušeností. Proto jsme členskou organizací celoevropské sítě neziskových organizací Wave a Evropské ženské lobby.

Ačkoliv se náš původní mandát zaměřoval převážně na poradenství pro ženské skupiny a projekty, v průběhu dalších let jsme sami začali poskytovat právní poradenství a pomoc ženám postiženým různými formami násilí. V roce 1998 jsme tak zahájili projekt AdvoCats for Women, který úspěšně funguje dodnes. Prostřednictvím cílené právní pomoci umožňuje tým AdvoCats obětem násilí efektivně hájit svá práva v situacích spojených s domácím a sexuálním násilím a samostatně zvládat a vyřešit krizové situace spojené s případným trestním řízením. V roce 2013 získal tým AdvoCats registraci Ministerstva spravedlnosti pro poskytování právních informací obětem trestné činnosti a prozatím zůstává jedinou specializovanou službou tohoto druhu v České republice.

Poradenská činnost týmu AdvoCats šla ruku v ruce s legislativní činností, zaměřenou na problematiku porušování ženských práv zejména v oblasti domácího násilí. Téměř deset let naší osvětové práce, mediálních kampaní a legislativního i politického lobbyingu vedlo k ukotvení domácího násilí v českém trestním právu, kde tento pojem předtím neexistoval. Na podzim roku 2003 byl díky naší systematické práci přijat návrh § 215a trestního zákona, díky kterému je od 1. 6. 2004 možné agresorovi, který týrá osobu blízkou nebo osobu žijící s ním ve společné domácnosti, uložit trest odnětí svobody. Samotný pojem domácího násilí se na základě našich návrhů do českého trestního práva dostal v roce 2006 zákonem o ochraně před domácím násilím zavedením Institutu vykázání. Od 1. 1. 2007 tak může policista vykázat agresora z obydlí, ve kterém žije společně s obětí a zakázat mu do něj vstup. Toto rozhodnutí může učinit bez ohledu na názor oběti, pokud usoudí, že je násilím ohrožena na zdraví či životě. Přijetím tohoto zákona se Česká republika konečně zařadila mezi státy EU, jejichž právní řád upravuje ochranu osob ohrožených domácím násilím.

Dalším z našich cílů se v průběhu let našeho fungování stalo budování otevřené, uvědomělé a angažovanou společnosti, která nezavírá oči před násilím na ženách. Již v roce 2001 jsme proto spustili iZpravodaj proti domácímu násilí, který informoval širokou veřejnost o problematice domácího násilí v České republice a v zahraničí. Dalším zásadním projektem v této oblasti byla Nezávislá genderová a tisková agentura - GitA, která mezi lety 2006 a 2009 poskytovala informační servis novinářské obci, občanskému sektoru a široké veřejnosti. Redakční tým GitA přinášel genderově citlivý pohled na společnost, upozorňoval na příklady směřující k odstranění diskriminace žen, osvětloval princip rovnosti šancí a poskytoval mediální prostor ženským neziskovým organizacím, opomíjeným či znevýhodňovaným skupinám a jednotlivcům.

Za dobu své existence jsme také vydali řadu publikací, brožur a dalších advokačních materiálů, kterými jsme informovali a vzdělávali českou společnost. S velkým ohlasem se setkala například brožura Vaše právo, vydaná poprvé v roce 2002 a již po osmé aktualizovaná v roce 2016, jejíž dosavadní náklad přesáhl 25 000 kusů. Důležitou roli sehrála i publikace Ekonomické dopady domácího násilí v ČR z roku 2012, která upozorňuje na vysoké přímé a nepřímé finanční náklady spojené s řešením situací obětí násilí a jejich dětí. U příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách jsme 25. listopadu 2017 vydali analýzu rozsudků Jen ano je ano - Trestný čin znásilnění ve světle Istanbulské úmluvy. Analýza přináší informace o trestech, pachatelích, obětech a jejich vzájemných vztazích a další argumenty k boření mýtů o sexuálním násilí. Slouží také jako důležitý argumentační materiál, který povede k legislativním změnám - především k redefinici trestného činu znásilnění tak, aby byl v souladu s Istanbulskou úmluvou.

Po celou dobu naší existence jsme se zasazovali o to, aby ženy v České republice mohly svobodně rozhodovat o svých životech. Díky našemu systematickému úsilí se nám podařilo pomoci tisícům obětí domácího a sexuálního násilí a docílit velkých celospolečenských pokroků v oblasti vnímání domácího násilí, ženských práv a diskriminace žen. I přes to však skutečná rovnost žen a mužů v naší zemi představuje spíše ideál, než realitu. Situace žen v České republice tak i nadále zůstává jedním nejdůležitějších indikátorů fungování naší čerstvě nabyté demokracie. Proto budeme o ženských právech mluvit i nadále. Slovy naší zakladatelky Marie Saši Lienau: „Budeme o nich mluvit tak dlouho, dokud nebude i v naší společnosti dosaženo skutečně plnohodnotného zrovnoprávnění žen a mužů. Proto jsme tady.“