Legislativa v ČR

Naďa Gubová

Jak je domácí násilí ukotveno v naší legislativě? Naše legislativa v poslední době prošla mnoha změnami. Prvním zákonem zakotveným v trestním zákoníku byl zákon Týrání osoby ve společném obydlí z roku 2004. V roce 2007 přišlo v platnosti preventivní opatření tzv. institut vykázání. A v roce 2010 byl novelizován trestní zákoník, který přinesl nové trestné činy, a to nebezpečné pronásledování a nebezpečné vyhrožování.

§ 199 Týrání osoby žijící ve společném obydlí

Tento trestný čin a jeho skutková podstata nejvíce koresponduje s podstatou domácího násilí. Nevýhodou však je, že zahrnuje především fyzické násilí, které je snadněji dokazatelné. Psychické násilí, které se těžko dokazuje, však způsobuje újmu stejnou, ne-li větší!

Sazba za tento trestný čin činí 6 měsíců – 4 roky. Pachatel může získat trest až 8 let, pokud spáchá čin zvlášť surovým způsobem, spáchá – li ho na více než jedné osobě, způsobí-li těžkou újmu na zdraví, páchá-li tento čin delší dobu. Pokud svým jednáním způsobí těžkou újmu na zdraví více osobám nebo způsobí-li smrt, může být odsouzen na 5-15 let.

Důležité je ovšem schraňovat veškeré možné důkazy, kterými oběť může podložit svá tvrzení. Domácí násilí probíhá hlavně za zavřenými dveřmi a je tedy obtížnější ho dokázat než jiné trestné činy. Ve chvíli, kdy nebyla policie přivolána přímo během ataku, musí oběť uchovávat veškerá svědectví o chování násilníka. U závažnějších případů by oběť měla zamířit rovnou k lékaři pro lékařskou zprávu, dalšími možnými důkazními prostředky jsou fotografie, nahrávky, svědectví, ale třeba i výhružné SMS zprávy, které samy o sobě jako důkaz pravděpodobně nepostačí, ale v kontextu s ostatními důkazy už mají velkou váhu.

Týrání osoby žijící ve společném obydlí ale určitě není jediným trestným činem, který se v souvislosti s domácím násilím vyskytuje. Často pachatel svým chováním nenaplní celou skutkovou podstatu, ale může se jednat o jiné trestné činy, například:

  • §145 těžké ublížení na zdraví,
  • §146 ublížení na zdraví (méně závažné následky, ale znemožňuje obvyklý způsob života),
  • §170 zbavení osobní svobody (např. neoprávněné uvěznění),
  • §171 omezení osobní svobody (např. dočasné zamčení v bytě),
  • §175 vydírání (pachatel vyhrožuje, aby donutil oběť chovat se podle něj),
  • §177 útisk (zneužití postavení vztahu podřazenosti pro to, aby pachatel donutil oběť chovat se podle něj; např. nájemce-nájemník, učitel-žák),
  • §178 porušování domovní svobody (neoprávněné vniknutí nebo využívání domu nebo bytu, přičemž právo na užívání vychází z vlastnictví, nájemní smlouvy nebo společného nájmu manželů), 
  • §185 znásilnění (donucení k pohlavnímu styku či jiné formě sexuálního ukojení),
  • §186 sexuální nátlak (donucení k obnažení, sebeukájení aj. srovnatelnému chování),
  • §187 pohlavní zneužití (osoba mladší 15ti let),
  • §196 zanedbání povinné výživy (po 4 měsících neplnění povinnosti, jedná se především o alimenty, ale zahrnuje i vyživovací povinnost mezi manžely atp.),
  • §353 nebezpečné vyhrožování (které v oběti vzbudí důvodnou obavu o svůj život nebo zdraví či vyhrožování jinou těžkou újmou),
  • §354 nebezpečné pronásledování (tzv. stalking; špehování, obtěžování, extrémní narušování soukromí) atd.

 

Institut vykázání

Od 1. 1. 2007 může policista podle zákona č. 135/2006 Sb., o vykázání nebo zákazu vstupu násilné osoby do společného obydlí, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, vykázat agresora z obydlí, ve kterém žije společně s obětí, včetně jeho bezprostředního okolí a zakázat mu vstup do něj.Takto policista zakročí, pokud se odůvodněně obává, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo k útoku proti lidské důstojnosti. Pachatel musí odevzdat všechny klíče od společného obydlí. Pokud výzvu neuposlechne, hrozí mu pokuta do výše 1000 Kč. Policista může rozhodnout o vykázání agresora bez ohledu na názor oběti. Vykázání trvá po dobu 10 dní od vydání rozhodnutí o vykázání. Tato lhůta nemůže být zkrácena ani z vůle ohrožené osoby. V této lhůtě má oběť čas, aby podala k soudu návrh na předběžné opatření, kde může vyžadovat, aby pachatel měl zakázaný přístup do společného obydlí a bezprostředního okolí, pokud stále hrozí nebezpečí útoku ze strany násilné osoby. Na rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření má soud 48 hodin. Předběžné opatření má platnost 1 měsíc ode dne vykonavatelnosti. Lhůta může být prodloužena.

Pokud dojde k vykázání násilné osoby ze společného obydlí, je Policie ČR povinna informovat o této skutečnosti místně příslušné Intervenční centrum do 24 hodin. Pracovníci příslušného intervenčního centra po té kontaktují ohroženou osobu s nabídkou jejich služeb a pomocí při sepsání zmiňovaného předběžného opatření.

Jak podat trestní oznámení?

V trestním oznámení vylíčíte skutečnosti, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin. Tímto trestným činem můžete i nemusíte být jakkoli zasažen/a, zkrátka jde o vědomí, že někdo se dopustil trestného činu. Trestní oznámení lze podat ústně, telefonicky, poštou atp. Policie (případně Státní zastupitelství) je povinna podání přijmout a zabývat se jím, a to i v případě, že je anonymní nebo nejsou splněny všechny náležitosti. Nicméně je samozřejmě efektivnější, pokud Vaše trestní oznámení splňuje všechny formální požadavky stanovené zákonem.

Musí být tedy jasné, kdo jej činí (Vaše identifikační údaje) a kterému orgánu je určeno. V praxi to znamená uvést Vaše jméno a kontaktní údaje a název a adresu orgánu, u kterého jej podáváte. Pokud je ovšem trestní oznámení ústní, správnou formu tomu dá pověřený policista (státní zástupce) v protokolu, který s Vámi sepíše.

Dále z trestního oznámení musí být patrné, které věci se týká a co sleduje. Pro Vás to znamená popsat co nejlépe spáchaný trestný čin a vylíčit maximum informací, které Vám jsou známy (např. jméno pachatele, kde se zdržuje, čas a místo spáchání činu, svědci). V ideálním případě pak můžete svá tvrzení podložit důkazy (fotografie, lékařské zprávy atp.). Váš cíl je, aby byl pachatel potrestán, tedy aby bylo zahájeno trestní řízení. A na závěr samozřejmě datum a podpis.

Máte právo na kopii protokolu, pokud o ni požádáte, a zároveň právo na to být informován/a do 30ti dnů od podání o tom, zda bylo trestní stíhání zahájeno, o což musíte také zažádat. Pokud jste poškozený/á (trestný čin zasáhl Vás osobně, ať už újmou na zdraví, majetku či jinou újmou) a prokážete to, máte další práva, a to především: nahlížet do spisu, zúčastnit se hlavního líčení a k věci se vyjádřit.

Pokud Vám byla způsobena škoda, máte nárok na její náhradu, ale musíte o to soud zažádat, a to nejpozději po přečtení obžaloby při hlavním líčení. Připravte si proto výši náhrady škody, jež se domáháte.

Souhlas poškozeného

V zákonem stanovených případech musí dát poškozený souhlas s trestním stíháním obviněného. Jedná se o případy, kdy je poškozený a obviněný v příbuzenském či obdobném vztahu. Nenechte se tím vystrašit nebo v sobě vzbudit pocit, že se Vám orgán činné v trestním řízení (policista, státní zástupce) snaží podání rozmluvit. Je to jeho zákonná povinnost Vás s touto informací obeznámit, a pokud souhlas nedáte, bude trestní stíhání pro tento čin navždy vyloučeno, nejde si to už zpětně rozmyslet, takže situaci dobře zvažte.

Pokud trestní stíhání nebylo zahájeno

Jestliže máte pocit, že orgán činný v trestním řízení pochybil, bezdůvodně zastavil nebo odložil trestní stíhání, anebo věc předal k vyřízení pouze přestupkové komisi, máte právo podat stížnost, kterou směřujte nadřízenému orgánu. Pokud jde o pochybení na straně policie, obraťte se na místně příslušné státní zastupitelství (viz http://portal.justice.cz/justice2/uvod/StatniZast.aspx) a pokud je pochybení na straně státního zastupitelství, podejte stížnost u nadřazeného místně příslušného (okresní →krajské). Stížnost musíte podat do 3 dnů od oznámení usnesení! Rozhodující je datum Vašeho podání (u orgánu činného v trestním řízení, na poště) a nikoli datum doručení.