Workshop Mluvme spolu o domácím násilí v Plzni

29. 1. 2013

24. ledna proběhl již čtvrtý workshop v rámci projektu "Mluvme spolu o domácím násilí", který realizuje proFem ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze a s Avon Cosmetics.

...Tentokrát jsme jeli do Plzně, kde se workshopu zúčastnilo 55 studentů a studentek zdejšího gymnázia. Jednalo se o žáky druhého ročníku vyššího stupně gymnázia. Některé ze studentů workshop velice zaujal a diskutovali s námi především nad problematikou vykázání násilné osoby ze společné domácnosti. 31 studentů považovalo tento workshop za přínosný, pro naprostou většinu studentů (45) byl jasný a srozumitelný. Nadpoloviční většinu účastníků (34) zaujal především promítaný příběh o Natálii a Alexovi. Jedná se o srozumitelnou ilustraci násilí ve vztahu dvou teenagerů. Pár studentů si cenilo informací o výstavě „Ne! Násilí na ženách", kterou realizuje OSN a do pátku 1. 2. je k vidění v prostoru plzeňské techmanie. Asi 4 studenty nejvíce zaujala část o násilí na ženách v celosvětovém měřítku, kterou přednesla Barbora Krutáková z Informačního centra OSN v Praze.

Na závěr setkání jsme rozdali studentům dotazník zaměřený na jeho hodnocení. Studenti mimo věcné hodnocení (srozumitelnost a přínos workshopu) navrhovali oblasti, na které bychom se měli zaměřit. Děkujeme za tyto tipy!

Studentům na workshopu chybělo více informací o jiných typech násilí než na ženách, 8 studentů žádalo konkrétně o informace o násilí na mužích. V průběhu semináře jsme uváděli nejrůznější příklady z praxe, ty zahrnovaly i mezigenerační násilí (otce na synovi, dětí na rodičích) a uváděli jsme příklady i násilí ze strany žen na mužích. Určitě se můžeme pokusit najít více příkladů, ale bohužel z 95% se setkáváme s týranými ženami, z tohoto důvodu uvádíme také tyto kazuistiky, protože s jinými nemáme tolik zkušenosti. Nalezla jsem však zajímavou statistiku, která se zabývá právě počtem obětí z řad žen a mužů. Uváděné statistiky se velice liší a to především z důvodu rozdílného pojetí definice násilí. Pro zajímavost uvádím výsledek studie M. Strausové, která referuje o výskytu násilných konfliktů v partnerských vztazích, a kde se objevuje genderová asymetrie:

- fyzická agrese: muži i ženy se k ní uchylují stejně často
- psychická agrese: ženy se jí dopouštějí stejně anebo více než muži
- sexuální agrese: muži ji uplatňují jednoznačně více než ženy
- stalking: muži více tendují k pronásledování ex-partnerek.

Více informací na http://www.domacinasili.cz/ohrozene-osoby/muzi-jako-obeti-domaciho-nasili/.

...Od pár studentů jsme dostali dotaz ohledně řešení a odchodu z násilného vztahu. Dovolte mi, abych na všechny odpověděla společně. Osoba, která žije v násilném vztahu má několik možností.
Pokud se rozhodne v násilném vztahu zůstat, zaměřujeme se s ní na zajištění bezpečí. Vytváří tzv. bezpečnostní plán, kde si stanovuje, jak postupovat v případě ohrožení. Pokud si je násilná osoba vědoma toho, že její chování není adekvátní a chce také vztah zachránit, je další možností využití služeb terapeutických center. Jen v Praze jsou již 3 střediska, která nabízí párové a skupinové terapie pro násilné osoby. Patří mezi ně SOS Centrum Diakonie ČCE v Praze, Viola, kterou provozuje příspěvková organizace Centrum sociálních služeb Praha a terapeutické centrum Gaudia. Mimo Prahu zatím podobné služby nabízí Adra v Hradci Králové.

Druhý směr, kterým se ohrožená osoba může vydat, je opuštění násilného vztahu. Tento krok je velice náročný a je vhodné ho dobře promyslet a naplánovat. Konkrétní dotaz studentky zněl: „Jak překonat strach z násilníka a získat sílu, aby násilníka opustila?". Na to není jednoduchá odpověď. Každá situace je individuální a v každé situaci postupuje oběť jinak.
Oba případy spojuje již výše zmiňovaný bezpečnostní plán. Jeho cílem je minimalizovat možné ohrožení oběti v případech, kdy hrozí ze strany násilné osoby riziko napadení. Tento plán se vypracovává vždy, když se ohrožená osoba rozhodne s násilnou osobou zůstat. Může se vypracovat v případě, kdy se ohrožená osoba rozhodne vztah ukončit a odchod si plánuje. Bezpečnostní plán mapuje zdroje oběti a vytváří účinné strategie, které může oběť v případě napadení využít. Tento plán vychází z povahy útoků a aktuální situace oběti. Jeho součástí je také vytyčení osob, na které se oběť může v krizové situaci obrátit (Bednářová, 2009).

Další studentka postrádala právní souvislosti této problematiky. V první části workshopu se rozvinula diskuse nad institutem vykázání, což je jediné legislativně zakotvené preventivní opatření v oblasti domácího násilí. Upravuje ho zákon č. 1335/2006Sb. Tento zákon opravňuje Policii ČR vykázat násilnou osobu ze společně obývané domácnosti s osobou ohroženou na dobu 10 dnů. Tuto dobu může oběť prodlužovat prostřednictvím předběžného opatření postupně až na dobu 1 roku, pokud jsou k tomu opodstatněné a podložené důvody. Další legislativa upravuje již trestné činy, již se mohou pachatelé domácího násilí dopustit. Těchto zákonů je mnoho, proto uvádím pouze ty, které úzce souvisí s touto problematikou. V roce 2010 vešla v platnost novela trestního zákona, která uvádí nebezpečné pronásledování a jako trestný čin (§354). Tohoto protiprávního jednání se dopustí osoba, která zlovolně pronásleduje a obtěžuje druhou osobu, tím narušuje její bezpečí a soukromí, osobní svobodu a důstojnost. V závažných případech i její život. Tento trestný čin je založen na opakovanosti. Dalším stěžejním trestným činem je týrání osoby žijící ve společném obydlí (§199). (proFem, 2012)

Reakce na Vaše dotazy:

Co se týče dotazu, jaký máme názor na deklaraci emancipace, nemůžeme bohužel odpovědět asi přesně, neboť nám deklarace emancipace není známa. Můžeme se ale vyjádřit k vysvětlení slova emancipace jako takového. Emancipace znamená vyproštění se z podřízeného stavu, z područí někoho jiného, získání svobody a nezávislosti, získání rovných práv. Slovo emancipace je používáno zejména v souvislosti s ženami, z vymanění se z područí mužů a snahy získat stejná práva a rovný přístup. Tento pojem je ale používán např. i v souvislosti s celými národy, nejedná se o slovo ryze související se ženami.
Pokud jde o názor na rovnost práv pro všechny, tak se s tím ztotožňujeme. Níže posíláme odkaz na trochu historie feminismu, s kterým emancipace žen souvisí.
http://www.feminismus.cz/historie.shtml

Jeden ze studentů se v dotazníku ptal, zda plánujeme otevřít více azylových domů, kterých je v ČR nedostatek. Bohužel, to není v našich silách. Otevření a provoz azylového domu je finančně i personálně velice nákladné, a proto závisí na podpoře státních dotací či jiných financích, které v této době nemáme.

V jedné ze zpětných vazeb bylo uvedeno, že ženy patří do ložnice a do kuchyně. Právě proto, že tyto názory stále v mladé generaci přetrvávají, ačkoli již v menší míře, realizujeme tyto workshopy a doufáme, že změníme povědomí o postavení žen i mužů v naší společnosti.

Použité zdroje:
BEDNÁŘOVÁ Z, MACKOVÁ K., WÜNSCHOVÁ P., BLÁHOVÁ K. „DOMÁCÍ NÁSILÍ, Zkušenosti z poskytování sociální a terapeutické pomoci ohroženým osobám", Praha, Acorus 2009, ISBN 978-80-254-5422-0
ČÍRTKOVÁ L., „Muži jako oběti domácího násilí, dostupné na http://www.domacinasili.cz/ohrozene-osoby/muzi-jako-obeti-domaciho-nasili/, cit. dne 29. 1. 2013
VOŇKOVÁ J., „Vaše právo", 7. Aktualizované vydání, České Budějovice, proFem 2012, ISBN 978-80-904564-0-2

 

 

N.Růžková, M.Špačková