Kulatý stůl - 25. listopad

1. 12. 2014

Jitka Poláková

Dne 25. listopadu 2014 se u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách konal Kulatý stůl na téma „Sexuální násilí páchané na ženách“.

V budově informačního centra OSN se v přátelské atmosféře „kulatého-hranatého“ stolu sešlo okolo dvaceti žen. Některé z nich se věnují problematice násilí na ženách již léta. Byly to zástupkyně organizací proFem, In Iustitia, Rozkoš bez rizika, proDialog, Acorus, UNIPA, IC Praha, CIEE, Centra sociálních služeb Praha, Informačního centra OSNministerstva vnitra. Kromě žen se o toto důležité téma zajímají i muži, kteří na konferenci dorazili – externí pracovník České televize zabývající se daným tématem a zástupce Informačního centra OSN. Tato skutečnost svědčí o tom, že problémy, se kterými se denně setkávají tisíce žen, nemají pozornost jen ze strany něžnějšího pohlaví. Vhodná by byla také účast policie, jenž by přinesla své zkušenosti a jiný pohled do této problematiky. Zamýšleným cílem bylo založení interdisciplinárního týmu.

Po krátkém úvodu představila Barbora Krutáková z Informačního centra OSN kampaň UNITE to End Violence Against Women, která byla zahájena v roce 2008. Poté ředitelka organizace proFem Jitka Poláková prezentovala projekt Pomoc a podpora obětem genderově podmíněného násilí, díky kterému bylo otevřeno Poradenské centrum pro oběti sexuálního násilí. Adriena Gabrielová z proFem ve svém příspěvku mluvila o rozdílném pojetí definice znásilnění v ČR a v zahraničí. Kateřina Macková, sociální pracovnice společnosti proFem, detailněji představila poskytování služeb obětem sexuálního násilí v projektu Pomoc a podpora obětem genderově podmíněného násilí. Lucie Šídová z Rozkoše bez rizika představila již skončený projekt Pomoc obětem sexuálního násilí a publikaci, která na jeho základě vznikla „Sexuální násilí. Proč se nikdo neptá“.

V následující podnětné diskuzi se řešilo mnoho důležitých otázek, mezi nimi například potřeba přesnější a širší definice zákonů týkajících se násilí na ženách, možnosti zvýšení úrovně odborné lékařské péče o oběti znásilnění, která je ve srovnání se službami v jiných zemích velice nízká, důležitost důkladného školení personálu, chybějící odborníci v oblasti ochrany žen před násilím a též poskytování pomoci migrantkám v ČR.

Na základě reálných zkušeností si účastníci sezení vyměňovali nápady pro společné nalezení možných řešení stávající neutěšené situace. Každý den se po celém světě obětí násilí stane obrovské množství žen, už třeba proto, že v mnoha zemích není násilí na ženách považováno za trestný čin. Neinformovanost a nezájem společnosti i nedostatečné školení personálu v lékařském prostředí vytváří stále větší potřebu pořádání osvětových akcí danému problému věnovaných. Je nutné, aby všechny ženy věděly, že když jim někdo ubližuje, ať psychicky či fyzicky, není to v žádném případě v pořádku. Je potřeba, aby věděly, že existují organizace, na které se mohou v nouzi obrátit.

Pozitivním výsledkem setkání se ukázal zájem organizací o spolupráci a snahu přiblížit se ke společnému cíli, jenž spočívá v nalezení lepších možností ochrany obětí před násilím a v zajištění bezpečné budoucnosti týraným ženám.

Dnem 25. listopadu začalo „šestnáct dní aktivismu“. Tato akce má upozornit společnost, že násilí na ženách je reálný problém a že je nutné jej řešit. Barvou akce je oranžová, v New Yorku je tak oranžovým světlem nasvícena budova OSN a Empire State Building.

Kristina Pereverzeva, Kristýna Prokůpková